Josef Šíma: Evropa, 1927,
olej na plátně, 100 x 73 cm,
Freeman's Auction House, USA 29. 4. 2026
odhad prodejní ceny: 300 000 - 500 000 USD (plus provize)

Napínavé dobrodružství kolem Šímova obrazu začalo pro odborníky z pražského expertního uskupení  Trinity Art Research loni na podzim, když je se žádostí o spolupráci oslovili američtí dražebníci z filadelfské pobočky firmy Freeman’s. Předmětem posouzení mělo být plátno s názvem Evropa, které se v dubnu 2025 objevilo v nabídce jejich tradiční jarní aukce, zaměřené na impresionismus a modernu.

Tehdy zaujalo sběratelské kruhy svou kompoziční a motivickou podobností s jiným Šímovým mnohokrát vystavovaným a publikovaným stejnojmenným dílem, nacházejícím se od roku 1994 v obrazovém fondu Moravské galerie. Ke všeobecnému zmatení ohledně položky přispěl také doprovodný text v elektronickém katalogu, citující kompletní provenienci brněnské malby a zároveň uvádějící jako posledního majitele dědice z vlivné americké rodiny Ingersollových.

Touto dobou před rokem byla potenciálním kupcům k dispozici pouze digitální fotografie obrazu v rámu, opatřeném historickým štítkem s nápisem SIMA. Na serveru Artplus tudíž mohla vyjít jen zpravodajská noticka, neboť společnost Freeman’s diskutovanou Evropu stáhla z nabídky úplně. Nad událostí se tak zavřela voda. Ne však definitivně.

 Databáze mezinárodního aukčního portálu Drouot se staženou položkou č. 59 ke dni 25. dubna 2025.  Zdroj: webové stránky společnosti Drouot.com

Evropa pod lupou

Americká aukční síň se rozhodla Šímův obraz nechat odborně prohlédnout a pozvala historičku umění Reu Michalovou a restaurátora Davida Franka z týmu Trinity Art Research na jednorázovou návštěvu. „Tento návrh jsme museli bohužel odmítnout, nedávalo nám smysl posuzovat neznámého Šímu bez možnosti fyzické konfrontace s jinými díly, navíc v tak krátkém čase. Taková práce vyžaduje podstatně delší dobu,“ říká Michalová. „Mělo to i praktické důvody. Technologickou analýzu by musel dělat někdo ve Filadelfii, nám by byly předány jen vzorky a rentgenové nebo infračervené snímky k vyhodnocení. A s tím nemám dobrou zkušenost,“ dodává k začátku spolupráce s americkou stranou Frank. Nakonec se majitelé, zastoupení společností Freeman’s, nechali přesvědčit a plátno dopravili do Prahy.

Obraz Evropa ze sbírky Roberta S. Ingersolla. Aktuálně je položka na putovní výstavě mezi Paříží, Chicagem, Filadelfií a New Yorkem, ale vůbec první průzkum díla se odehrával v Praze. Zdroj: Trinity Art Research Foto: David Frank

Již první setkání s originálem považovali oba odborníci za zážitek. Ohromil je intaktním stavem, kvalitou malby a formátem. Zároveň si byli vědomi, že je čeká časově i kapacitně náročná práce. David Frank si sám pro sebe potvrdil správnost rozhodnutí nechat přivézt Evropu do Prahy: „Strávit s obrazem dostatečně dlouhou dobu považuji za nesmírně důležité. Vše prozkoumám, nafotím, nasnímkuji, ale stejně se k němu potřebuji opakovaně vracet a doplňovat, co mi při první prohlídce uniklo. A v případě Evropy se to jednoznačně vyplatilo. Průlomový nález se mi povedl jen pár dní před návratem Šímy zpátky za oceán.“

Rea Michalová se pustila do detailního rešeršního průzkumu. S americkou stranou si záhy vyjasnili, že v případě letmého zjevení Evropy na trhu, na jaře 2025, došlo k záměně informací s proslulou brněnskou verzí Šímova mistrovského kusu z roku 1927, ale provenience z kolekce Roberta S. Ingersolla, dlouholetého prezidenta Philadelphia Museum of Art a významného sběratele, je autentická. „Na úplném začátku jsem přihlížela k více možnostem, oč by se mohlo jednat. Obraz na mne působil velmi dobře, na druhou stranu nešlo vyloučit ani nějaké neautorské dílo z Šímova okruhu malujících básníků nebo volnou kopii podle barevné reprodukce. Právě tahle otázka mi ležela v hlavě nejvíce," vysvětluje Michalová, proč se soustředila na procházení dobové literatury, periodik a pramenů. V druhotné literatuře, umělcových monografiích ani ve stručné dokumentaci k brněnské Evropě se totiž žádná zmínka o druhé variantě nenacházela.

Šíma vedle Šímy

Právě od fyzické komparace obou stejnojmenných obrazů si experti slibovali nejvíce. Zaznamenali jak důležité odchylky, tak klíčové shody, aby se mohli začít domnívat, že jde o dosud neidentifikovanou autorskou variantu.

Komparace stejnojmenných obrazů Josefa Šímy. Vlevo nově objevená Evropa ze sbírky ve Filadelfii, vpravo proslulá Evropa ze sbírek Moravské galerie v Brně. Zdroj: Trinity Art Research Foto: David Frank

Nově objevená filadelfská malba byla o dvacet centimetrů delší a osm centimetrů širší než exponát z Moravské galerie, rozdílně pojaté bylo tvarování torz, vlasů nebo drapérie, na první pohled zjevné bylo také jiné stínování ústředního vejce. Naopak zcela totožně působila barevnost, především modř na látce nebo inkarnát na ženských tělech. Souhlasily také použité materiály. V obou případech šlo o obyčejnější plátno natřené okrovým šepsem, originální francouzské hřebíčky v identických rozestupech a standardní francouzský dobový blindrám.

„Také pozdější průzkum filadelfského obrazu nás ujistil, že vznikl ve stejných podmínkách a s použitím týchž prostředků. Na totožný podklad byly nanášeny poměrně tenké vrstvy, naopak těla jsou pojednána jednolitě a leskle díky emailové barvě, typu ripolin, která nechává výrazné stékané okraje. Nejde tedy o běžnou olejomalbu. Tenhle nepřehlédnutelný detail musel být autentickým prvkem v rámci tvůrčího procesu, neumím si představit, že by se o to někdo pokoušel záměrně,“ doplňuje jeden z mnoha postřehů o uměleckých finesách David Frank. Na obou srovnávaných plátnech se dochovaly také línající chloupky ze štětce.

Obě varianty Evropy přiložené k sobě zadní stranou. Vlevo americká verze, vpravo brněnská. Plátno i šeps jsou identické, stejný i způsob napnutí plátna. Zdroj: Trinity Art Research Foto: David Frank

Srovnáním s desítkou dalších děl Josefa Šímy se pražským expertům tříbila teorie, že by mělo jít o autentickou, ateliérově i dobově příslušnou práci nejvyšších kvalit. Klíčem k rozluštění hádanky se dle Michalové zdál být doposud jediný známý, tedy brněnský kus. Poměrně bohatá doprovodná literatura již dříve zrekonstruovala pohyb této Evropy z Šímova malířského stojanu v roce 1927 na první výstavu v Aventinské mansardě a do rukou nakladatele Otakara Štorcha-Mariena.

„Už mě to trochu rozčilovalo. Všude jsem narážela na zmínky výhradně o brněnské verzi, i když jsem další variantu měla před sebou. Dlouho se mi nedařilo nic najít,“ popisuje situaci před zásadním úspěchem historička umění. Průkaznou informaci o existenci metrové Evropy nakonec objevila v tištěném katalogu k malířově jubilejní výstavě v roce 1936 v Obecním domě v Praze. 

První, druhá a třetí

Pod číslem 8 byl v obrazové sekci uveden brněnský kus s dovětkem, že „jiné plátno větších rozměrů z téhož roku [se nachází] ve sbírce Davisově ve Philadelphii.“ Šímův soupis pokračoval zmínkou ještě o třetí Evropě v majetku jeho přítele, básníka a dramatika Georgese Ribemonta-Desaignese.

Katalog výstavy Josef Šíma: 1926-1936. Pořádala ji Umělecká beseda v Praze a konala se v Obecním domě města Prahy. Obraz Evropa má položkové číslo 8 a v přípisu autor zmiňuje celkem tři verze. Zdroj: Trinity Art Research Foto: Rea Michalová

„Na tomto pramenném objevu se již dalo stavět. Dohledala jsem jedno číslo časopisu Život, které reprodukovalo obrazy z výstavy v Obecním domě a u evidentně brněnské fotografie byla nesprávná popiska o Davisově sbírce. Ještě přesvědčivější, nebo spíš zamotanější pohled na Šímovy Evropy se mi podařilo najít v jednom čísle asi nejprestižnějšího dobového periodika o současném umění, francouzské revue Cahiers d’Art. Proslula monografickými studiemi s bohatým obrazovým doprovodem a jeden článek, konkrétně v roce 1928, se obsáhle věnoval Josefu Šímovi. Tedy Simovi, jak jej titulovali ve Francii. A tam, na straně 175, byla otištěna ta „naše“ Evropa. Bezpochyby, poznala jsem ji hned podle prodloužených hýždí a vystínovaného vejce. Jenže se zavádějícím popiskem, že vlastníkem je pražské Aventinum,“ upřesňuje k mnohonásobné záměně variant Michalová.

Dvojreprodukce Šímových obrazů k monografickému článku ve francouzském časopise Cahiers d'Art z roku 1928, na straně 175. Vlevo vyobrazena Evropa z filadelfské sbírky, avšak mylně uvedena jako majetek Aventina, původního vlastníka dnešní "brněnské" verze. Zdroj: Trinity Art Research Foto: Rea Michalová 

Jméno sběratele Davise bylo zcela novou indicií, neboť filadelfská provenience se až dosud vztahovala výhradně k Robertu Ingersollovi a jeho dědicům. Americký podnikatel ukrajinského původu, Bernard Davis, mimochodem Šímův vrstevník, zajížděl do Paříže pravidelně a vyhledával umělce kolem École de Paris. Dle pamětníků hovořil čtyřmi slovanskými jazyky, takže k naturalizovaným Středo- a Východoevropanům měl patrně blízko. Konkrétní okolnosti jeho návštěvy u Šímy známy nejsou, nicméně příběh metrové Evropy se podle badatelky Michalové mohl odehrát takto: „Poměrně movitého Američana musel obraz s tak výmluvnou ikonografií uchvátit. Že byl ústředním bodem malířova ateliéru dokládá velmi známá karikatura od Adolfa Hoffmeistera, na níž zachytil členy skupiny Le Grand Jeu u Šímy v podkroví. Obraz v pozadí byl až dodnes ztotožňován s brněnskou verzí, ale prodloužený formát by mohl ukazovat spíš na nově objevené americké dílo. Stále ještě skromně žijící malíř prodej uvítal a na přislíbenou výstavu v Aventinské mansardě vytvořil o něco kratší, ale kompozičně, výtvarně a kvalitativně shodnou verzi.“

Adolf Hoffmeister: Mladá generace v embryonálním stavu, série 13 obrázků z Paříže. Pestrý týden 24. 12. 1927. Zdroj: Trinity Art Research Foto: Rea Michalová 

Nicméně které Evropě by připadlo pomyslné vítězství není podstatné, neboť oba obrazy mají v Šímově tvorbě svou svébytnou hodnotu. Třetí Evropa, ze soupisu roku 1936, byla nejspíše přátelským darem a momentálně jsou její osudy neznámé. V Davisově sbírce obraz setrval bezmála tři dekády, než za nejasných okolností, patrně v 50. letech, přešel do rukou Roberta S. Ingersolla. U obou filadelfských sběratelských legend šlo o privátní vlastnictví, třebaže jak Davis, tak Ingersoll průběžně odkazovali části svých kolekcí místním veřejným institucím.

Slibný pravý dolní roh

„Dílo zůstalo v naprosto intaktním stavu, v původním rámu s až muzeálně vyvedeným autorským štítkem. Na spodní straně jsem našel ještě další cedulku s přírůstkovým číslem. Ale ke které sbírce náležela, to bohužel zatím nevíme. Malba asi nebyla ideálně uložená, na povrchu ulpěly drobné nečistoty, kapky a prach, přesto je i po sto letech v perfektní kondici,“ komentuje David Frank zámořský pobyt Šímovy Evropy.

Podklady z několikaměsíční práce, jak umělecko-historické, tak restaurátorské a chemicko-technologické, směrovaly odborníky z Trinity Art Research k jistotě, že americký obraz je autorovým klíčovým dílem a nesporným originálem, byť nesignovaným. S tímto dobrozdáním mohlo již podruhé vstoupit na světový trh. Těsně před návratem položky do Spojených států se restaurátor rozhodl pořídit ještě sérii infrasnímků v denním světle. Zaostřil mimo jiné na pravý dolní roh plátna, k němuž sahá jednolité, temně modro-černé pozadí scény. A z na první pohled kompaktní plochy se najednou vynořily obrysy kapitálky S a malých tiskacích písmen i-m-a, s propojenými háčkem a čárkou. Do již suché malby vyrytý podpis, velmi blízký jiným Šímovým signaturám, byl podle Davida Franka již jen okřídlenou třešničkou na dortu: „Upřímně, již od první prohlídky jsem neměl o autenticitě pochybnosti. Obraz jsme vnímali jako nesignovaný, ale nesmírně přesvědčivý. A na poslední chvíli odhalená signatura je jen bonusový happyend. Příběh Evropy se tím uzavřel.“

Signatura v UV osvětlení. Písmena vyryta do již suché malby, podpis má charakteristickou podobu velkého S s propojenými háčkem a čárkou a malých tiskacích písmen i-m-a.  Zdroj: Trinity Art Research Foto: David Frank

Obdobně se za svým badatelským úsilím ohlédla i Rea Michalová:  "Pokud byla v 90. letech akvizice Evropy do brněnské Moravské galerie titulována jako nákup století, potvrzení autenticity filadelfského díla bych se nebála označit za objev století. Šíma si obrazu mimořádně cenil, stál u zrodu celého jeho imaginativního světa konce 20. a počátku 30. let. V Evropě propojil soudobou literární, mytologickou a filozofickou inspiraci s neobyčejně subtilním výtvarným projevem. Zkrátka, tak intenzivní kontakt s takovým dílem byl neobyčejně obohacující a také jen díky tomu nám obraz vyjevil svá tajemství, především i pokud jde o jeho interpretaci a vysledování Šímových inspiračních zdrojů. Ty mimo jiné sahají na jedné straně k surrealistické próze Philippa Soupaulta, reflektující tehdy pociťovanou „krizi“ Evropy, a na straně druhé k věčné kráse antických torz jako poukazu na bájnou fénickou princeznu Európu, respektive mytický původ evropského kontinentu."

Filadelfské angažmá: před sto lety a dnes

Položka se bude dražit 29. dubna, ale zájemci mají v těchto dnech možnost se s obrazem osobně seznámit postupně v Paříži, Chicagu, Filadelfii a konečné destinaci, New Yorku. „Že jde o výrazný kus jsme tušili již loni, přeci jen sledujeme trh a všímáme si aktuální poptávky po surrealismu. Obraz se navíc pyšnil špičkovou proveniencí, spojenou s naší domovskou Filadelfií. Přesto nás vlna zájmu v předaukčním období přeci jen zaskočila. Okamžitě se ozvali sběratelé, galeristé a odborníci ze Spojených států, Francie a samozřejmě Česka. A všichni se vlastně ptali na to samé. Co je to za neznámou Evropu? A protože jsme tehdy neměli k dispozici žádnou podrobnější dokumentaci, považovali jsme za správné dílo z dražebního výběru stáhnout a prozkoumat blíže. Teď jsme za to rádi. Po roce můžeme světu představit nezpochybnitelného Šímu těch nejvyšších muzejních kvalit, klíčový olej v celé umělcově tvůrčí kariéře,“ líčí aukční genezi obrazu Raphaël Chatroux, víceprezident společnosti Freeman’s a specialista na impresionismus a modernu, v rozhovoru pro Artplus.

Zadní strana obrazu Evropa ze sbírky Roberta S. Ingersolla Zdroj: Freeman's Auction House.

V první fázi zvažoval, zda by nestačilo jen potvrzení pravosti, ale pak kývl na výjimečnou možnost srovnat americkou Evropu s díly z českých sbírek. Následné archivní, vědecké i umělecké analýzy podle jeho slov poslouží nejen novému majiteli jako perfektní podklady k akvizici, ale také ke všeobecnému povědomí o Šímově malířské a intelektuální práci a o celém jeho uměleckém odkazu vůbec. Právě pro zámořské prostředí by taková forma „osvěty“ mohla být nejpřínosnější. Američtí sběratelé a sběratelky se o Šímovi potřebují dozvědět více.

„Jsem přesvědčen, že tento objev nasvítí i další zákoutí avantgardního dění konce 20. let v Paříži a přesáhne zavedenou kategorii surrealistického umění. Byť je to v současnosti tolik žádaný a cenově hodnotný segment. Nahlížet na Evropu čistě surrealistickou optikou by opomnělo Šímův komplexní filozofický a poetický záměr. Vždyť sám autor se za surrealistu nepovažoval a s hlavou hnutí, André Bretonem, se v mnoha věcech rozcházel. Šel si svou cestou, za svým cílem, a právě tato osobitost by mohla být pro publikum nová a velmi atraktivní,“ poznamenává zástupce dražebníka k potenciálu Evropy.

Druhý majitel díla, americký sběratel a milovník moderního umění Robert Sturgis Ingersoll (1891-1973). V letech 1948 až 1964 stál v čele prestižního Philadelphia Museum of Art. Zdroj: Trinity Art Research

Podle Chatrouxe měla celá mnohaměsíční práce kolem obrazu až historický dopad, neboť tak podrobnou analýzou prošlo jen několik Šímových děl. Jedna oblast tzv. druhého života plátna však zůstává stále zahalena tajemstvím. Ještě více bude potřeba zjistit o pohybu mezi filadelfskými sbírkami, neboť z tohoto období se mnoho informací nedochovalo. Robert Ingersoll si cenil meziválečných modernistů a cílil také na východoevropské imigranty v Paříži, kupoval Brâncușiho nebo Zadkina. „Jak se Šímově Evropě po skonu jejího tehdejšího majitele, v roce 1973, konkrétně vedlo, nevíme. Patřila k početnému obrazovému souboru, který se v rodině Ingersollových dědil, a když jsem byl před lety poprvé pověřen probírkou a zhodnocením kolekce, našel jsem malbu již v depozitáři. Delší dobu už tedy asi nikde nevisela,“ odhaluje okolnosti před vůbec prvním uvedením položky na trh Raphaël Chatroux z aukčního domu Freeman‘s.

První majitel, americký podnikatel a sběratel ukrajinského původu Bernard Davis (1892-1973), koupil Evropu přímo od Josefa Šímy v Paříži krátce po vzniku obrazu. Zdroj: Trinity Art Research

A k aktuální situaci dodává: „Stále je na čem pracovat. O Šímovi se ve Spojných státech vědělo jen málo a bohužel, ani pánové Davis a Ingersoll tomu příliš nepomohli, když takhle ojedinělé dílo nechávali před veřejností ukryté. Nemohl se tak zařadit po bok již etablovaných velikánů moderny. Rádi k tomu přispějeme alespoň nyní i my.“

Josef Šíma: ML, 1927,
olej na plátně, 140 x 70 cm,
1. Art Consulting 21. 10. 2018
konečná cena: 36 180 000 Kč
dnes Nadační fond Osmička Humpolec

Odhadní prodejní cena obrazu Evropa se oproti loňskému jaru zvýšila o řád, z rozmezí 50 až 80 tisíc dolarů na současných tři sta až pět set tisíc dolarů (vše bez provize). Momentální dražební maximum za autorovu meziválečnou tvorbu padlo před sedmi a půl lety, kdy se velkému plátnu s názvem ML z téhož roku jako Evropa povedlo více než šestatřicet milionů korun (1. Art Consulting). Až do předloňska také Šímův absolutní aukční rekord.