Josef Šíma: Evropa, 1927,
olej na plátně, 99,7 x 73 cm,
Freeman's | Hindman USA 30. 4. 2025
odhad prodejní ceny: 50 000 - 80 000 USD (stažená položka )

Na poslední dubnovou středu připravila filadelfská centrála renomované společnosti Freeman's and Hindman tradiční přehlídku převážně evropského impresionismu a moderny. V závěru první třetiny nejdražších předaukčních odhadů, kolem vyšších desítek tisíc dolarů, se představil obraz Europa (Evropa) od Josefa Šímy. V katalogu byl autor titulován jako jeden z nejpřednějších českých malířů dvacátého století a nabízené dílo doprovázel obsáhlý vysvětlující text.

Josef Šíma: Evropa, 1927,
olej na plátně, 80 x 65 cm,
Moravská galerie v Brně (inv. č. A 2659)

Souhrnné informace v něm obsažené se však ve větší míře vztahovaly ke stejnojmennému obrazu Evropa, který je signován, datován do roku 1927 a posledních třicet let se jím pyšní moderní sbírka Moravské galerie v Brně. Plátno o rozměrech 80 x 65 cm (inv. č. A 2659) bylo nesčetněkrát prezentováno, publikováno a vykládáno, jak v době první výstavy v nově zřízeném prostoru Aventinské mansardy v Praze (1928), tak ve všech důležitých monografiích o tvorbě Josefa Šímy (mmj. František Šmejkal 1968/1988/1992, Jana Šálková 1992, Lenka Bydžovská/ Karel Srp 2006, Anna Pravdová/Petr Ingerle 2018). Odborníci se ve svých pojednáních shodují na klíčovém významu Evropy pro malířovu tvorbu nejen konce 20. let.

V publikacích se osvětluje širší dobový filozoficko-umělecký kontext atraktivního motivu, tzv. kosmického vejce, provázaného s představami o truchlivém osudu starého kontinentu. Starší vlastnickou historii brněnského obrazu shrnul ve svých pamětech jeho první majitel, nakladatel, organizátor výstav a kulturní nadšenec Otakar Štorch-Marien, jenž jej zakoupil krátce po dokončení přímo od Josefa Šímy. V rámci finančních i nefinančních vyrovnání z krachujícího podniku Aventinum přešla Evropa počátkem 30. let do rukou brněnského právníka Osvalda Brázdy, v jehož rodinném dědictví se nacházela až do „nákupu století“ Moravskou galerií v roce 1994.

Štítek se jménem "Sima" na obraze Evropa z nabídky aukční síně Freeman's | Hindman (výřez). Zdroj: elektronický katalog Freeman's | Hindman

Tuto zajímavou provenienci detailně citovala i filadelfská aukční síň u své položky, která měla však o něco větší rozměry (99,7 x 73 cm) a při podrobném srovnání digitálních fotografií se zdály být malířský výraz plošší, barevné vrstvy slabší a oblast modré drapérie, ryšavých vlasů nebo boku pravého torza méně propracované. Americká varianta nebyla oproti stejnojmenné brněnské signovaná, nicméně byla opatřena štítkem s určením autorství.

Podle katalogu ji do dubnové aukce vložila rodina Ingersollových, tedy dědicové vlivného klanu z Filadelfie, mezi jejichž předky patřili například signatář Ústavy spojených států Jared Ingersoll nebo prezident Filadelfského muzea umění Robert Sturgis Ingersoll (1891-1973). Právě osobnost právníka, kulturního mecenáše a sběratele, jenž v nejvyšší rozhodovací funkci instituce strávil téměř dvacet let, by mohla být nosnou linkou v dalším pátrání po genezi zámořské varianty Šímovy Evropy. S muzejním provozem (Philadelphia Museum of Art, PMA) byl spjat již od konce 20. let. V rámci dozorčí rady si prošel funkcí člena Finanční komise, v roce 1929 se zapojil do činnosti Komise pro moderní umění, v níž loboval za změnu stávajícího konzervativního kurzu (sám byl politicky angažovaný demokrat) směrem k dnes legendárním jménům jako Pablo Picasso, Henri Matisse nebo Giorgio de Chirico. 

R. Sturgis Ingersoll následně povýšil do čela (celo)muzejní komise a v letech 1947 až 1964 jedné z nejprestižnějších sbírkových institucí na východním pobřeží předsedal. Paralelně se svým manažersko-právnickým posláním budoval i svou vlastní uměleckou kolekci, zaměřenou na klasickou evropskou modernu od kubismu po meziválečné avantgardy, stejným dílem v malbě i plastice. Z dostupných materiálů se však nevyjevovalo, že by měl nějak zvlášť v oblibě surrealistickou estetiku nebo se aktivně zajímal o "menší" pařížské mistry. Již za svého života převedl řadu svých akvizic do majetku Filadelského muzea či města.

Když v roce 1973 Sturgis Ingersoll zemřel, stále ještě bohatá sbírka umění zůstala v rozvětvené rodině (měl pět potomků). Zda byla Šímova Evropa její součástí, případně jak se do vlastnictví významných Filadelfanů, kteří jsou na místní kulturní scéně aktivní dodnes, dostala, zůstává zatím neprozkoumáno v Archivu PMA, kde by se dle databází měly nacházet minimálně dvě složky s dokumentací k Ingersollově soukromé sbírce (např. šanon R. Sturgis Ingersoll Memorabilia, 1959, 1997 nebo šanon Images of art collection of R. Sturgis Ingersoll and Anna W. Ingersoll). Indicií k dubnovému prodeji obrazu u Freeman's and Hindman by mohla být také informace o úmrtí vnuka prezidenta PMA, pana Charlese Ingersolla, letos v lednu. Filadelfská aukční síň na zaslané dotazy ohledně důvodů stažení položky či upřesnění americké provenience nereagovala.

Printscreen aukční on-line platformy s odkazem na stažení položky č. 59 (Josef Šíma, Evropa) z nabídky společnosti Freeman's | Hindman ke dni 25. dubna 2025. V archivu aukcí a dalších materiálech je obraz již zcela vynechán. Zdroj: webové stránky společnosti Drouot.com

O existenci dvou verzí Evropy se nezmiňuje žádná veřejně dohledatelná literatura, počínaje prvními zmínkami z přelomu let 1927/28, a veškeré výstavní katalogy či jiná šímovská kompendia odkazují výhradně k dílu z brněnské obrazárny. Obdobnou ikonografií s ženskými torzy, vejcem, rozpuštěnými vlasy či draperií se malíř zabýval koncem 20. let opakovaně, ale nikdy je kompletně nekopíroval. Ostatně,  jak tvrdí experti, ani jiné Šímovy práce, ať už surrealistické nebo abstraktní, nenesou tak stoprocentní shodu kompozice, barevnosti a pojmenování jako v případě filadelské a brněnské Evropy.

Josef Šíma: ML, 1927,
olej na plátně, 140 x 70 cm,
1. Art Consulting 21. 10. 2018
konečná cena: 36 180 000 Kč

Předaukční odhad se u společnosti Freeman's and Hindman původně pohyboval mezi padesáti a osmdesáti tisíci dolary, orientačně kolem 1,5 milionu korun (vše bez provize). Avizovaná vyvolávací cena činila 30 tisíc dolarů. V době otevřené limitace, tedy do čtvrtka 24. dubna, byli na on-line platformě aktivní minimálně tři dražitelé. Lze předpokládat, že by mohlo jít o kupující z Česka. O Šímovo dílo je totiž mezi tuzemskými sběrateli a sběratelkami v posledních sezónách enormní poptávka, jak ukazují například rekordní čísla z loňského roku. Navíc umělcovo ranější období, z druhé poloviny 20. let, kdy se dotýkal surrealismu, se na trhu vyskytuje spíše ojediněle a pokud dostanou zájemci výjimečnou příležitost, neváhají vydat desítky milionů – jako v případě Šímova dlouholetého maxima z roku 2018, přes 36 milionů korun za velký formát ML (Vejce, Obraz, Rovnováha, MZ). Obraz ze stejného roku jako ve Filadelfii nabízená Evropa (1927) pracuje taktéž s motivem vznášejícího se vejce a do České republiky přijel z bruselské soukromé sbírky.