Jindřich Štyrský: Cirkus Simonette, 1923 olej na plátně, 74,5 x 44 cm cena: 9 460 000 Kč, Galerie Art Praha 23. 4. 2006

Zprávu o novém rekordu následující den přinesla většina deníků na titulních stranách. „Už jen kousek stačil k tomu, aby se splnil sen všech majitelů pražských aukčních síní a český výtvarník by doma překonal pomyslnou hranici deseti milionů, která se ještě před pár lety zdála nepokořitelná. Pro Právo komentoval aukci majitel Galerie Art Praha Vladimír Neubert: ,Až do částky 5 milionů korun bylo ve hře osm vážných zájemců. Něco podobného se nám zdálo téměř neskutečné, v sále to úplně vřelo s každým dalším příhozem.ʻ Malbu po urputném boji nervů, v němž se zvedala suma po statisících korunách, nakonec získal neznámý česko-německý sběratel dražící po telefonu,“ popsal průběh aukce Peter Kováč.

Obraz z roku 1923 startoval na 3 milionech a Vladimír Neubert se dopředu nechal slyšet, že věří, že jen u vyvolávací ceny nezůstane: „Pět by snad mohl udělat.“ Ostatně již o dva roky dříve byl Štyrského Černý pierot ze stejného roku vydražen za 5,52 milionu korun, byť vítěz aukce nakonec nezaplatil. Všeobecně se vědělo, že obraz pochází ze sbírky Jaroslava Borovičky, což aukční katalog formuloval slovy, že jde o dílo z významné pražské sbírky a restituci z Krajské galerie Olomouc. Krom výčtu osmi výstav z 60. a 80. let se však o významu díla nijak nerozepisoval. Karel Srp v Štyrského monografii vydané rok po aukci Cirkus Simonette označuje za ikonu Devětsilu: „Byl reprodukován ve Stavbě (1923), ve Varaikonu (1924) a především byl zařazen jako první vyobrazení do Nezvalovy Pantomimy (1924).“

V žebříčku nejdražších Štyrského děl dnes Cirkus Simonette zaujímá 9. příčku. Na prvním místě je malířův vůbec poslední obraz, Maldoror z roku 1941, který byl před sedmi lety vydražen za téměř 13 milionů korun. Za ním je s odstupem půl milionu zmiňovaný Černý pierot, který se na trhu úspěšně vrátil před pěti lety.