Francouzský historik umění Pierre Brullé na zahájení své výstavy Kupka a karikatura - Zrcadla Pravdy, která právě probíhá v Museu Kampa.

V rámci světového aukčního trhu bývá František Kupka nejčastěji zařazován k modernistům, někdy avantgardistům. Myslíte, že je to jen pomocné kritérium k jednodušší orientaci v uměleckých směrech nebo je vlastně výstižné?

Kupka je dnes právem považován za významného umělce první poloviny 20. století, jednoho z největších, oceňovaného zejména pro svou tak originální nefigurativní tvorbu. Ano, je známo, že  se mnohokrát důrazně ohradil proti různým „-ismům“, nicméně podle mne jeho dílo živě diskutovalo s uměleckými tendencemi své doby, symbolismem, postimpresionismem, fauvismem, kubismem, futurismem... A tudíž se i nyní nabízí různé způsoby, jak jeho dobově příslušnou tvorbu nahlížet.

Současné výstavní, a za nimi následující prodejní trendy se soustřeďují také na okrajovější sféry umění, na výtvarné dění mimo centra. Jak to bylo s Čechem, později Čechoslovákem žijícím ve Francii, Františkem Kupkou, tehdy a teď?

Že se pozornost badatelů, potažmo sběratelů přesunuje také na umělce pocházející z „periferie“, je zjevné. Já však na Kupkovo dílo takto nenahlížím. Naopak, přijde mi úžasně komplexní. Jistě, těžil ze středoevropské kulturní tradice, která jej obklopovala v Praze a ve Vídni, ještě než se v Paříži setkal s dalšími novými trendy. Zároveň s tím projevil až encyklopedicky široký zájem o civilizace z celého světa, připomeňme jeho obdiv k počátkům evropské kulturní historie ve starověkém Řecku, k Judeji nebo Sumeru.

Kupkův nejdražší obraz
František Kupka: Tryskání II, 
olej na plátně, 126,4x 85,5cm,
Sotheby’s London 25. 3. 2021
konečná cena: 7 551 600 GBP (vč. provize)

Statistiky z posledních let ukázaly, jak dobře si Kupkova díla na aukcích vedla. Světovému žebříčku aktuálně vévodí obraz Le Jaillissement II (kladívkových 6,4 milionu liber) z roku 2021, další pětice si připsala částky kolem tří až čtyř milionů (eur, liber či dolarů), včetně dvou položek z letošního května. A nezapomeňme na loňský absolutní český rekord za malbu Conception, s kladívkovou cenou 115 milionů korun. Čím si tento zájem a ochotu sběratelů platit takto vysoké částky vysvětlujete?

Kupkův odkaz je prostě výjimečný. Je to dílo velkého umělce, jehož tvorba ovlivnila směřování umění celého 20. století. Nejprestižnější kusy, tedy velké oleje, jsou již ve světových muzejních sbírkách, nejpočetnější soubory patří galeriím v Praze, Paříži nebo Spojených státech. A také jich není, přihlédnuto k jeho téměř šedesátileté profesní kariéře, tolik. Volných obrazů se tak na trhu pohybuje relativně málo. Prodávající i kupující si jsou všech těchto faktorů dobře vědomi. Vidím to spíš jako adekvátní cenový vývoj než nějaká překvapení. To, čím je Kupka pro sběratele stále atraktivní, je dráždivá rozmanitost a zároveň stylová metodičnost napříč tvůrčími epochami. Pro mnohé z nich je to srdeční záležitost.

TOP 5 nejdražších prodejů Kupkových děl na světových aukcích (vč. provize):

…

František Kupka: Příliv a odliv, 1923,
olej na plátně, 58,6 x 72 cm, 
Sotheby’s New York 13. 5. 2025
konečná cena: 5 906 000 USD (vč. provize)

I přes tyto nepochybné prodejní úspěchy jsou další „průkopníci abstrakce“, jak se jim často přezdívá, Kazimir Malevič, Vasilij Kandinskij nebo Piet Mondrian na cenové mapě úplně jinde. Například letos v květnu se v New Yorku vydražil Mondrian za necelých 48 milionů dolarů a Kupkův Příliv a odliv za osmkrát nižší částku. V čem vidíte ten nepoměr?

Určitě záleží na mnoha faktorech, například na provenienční historii, také třeba na promo kampani u jednotlivých dražebníků, dalších položkách v konkrétní aukční nabídce. Ano, cenový rozdíl je to značný, a třebaže Kupka na světovém trhu stabilně roste, stále zaostává nejen za těmito třemi ikonickými umělci.

Americké a evropské publikum zná Františka Kupku již celkem dobře. Kam dál by se mohl posunout?

Souhlasím s názory, že tzv. západní umění překračuje dosavadní hranice, na což obchodníci reagují otevíráním se novým trhům. Ale to jsou dlouhodobé projekty. Něco funguje již nyní, třeba akvizice středně velkého plátna Krystal (Crystal) do sbírek emirátského muzea Louvre Abú Dhabí v roce 2015. Krásný obraz je součástí stálé expozice moderního umění a od roku 2022 je doplněn zápůjčkou jedné z nejproslulejších Kupkových abstrakcí, dvoumetrovým olejem Okolo bodu (Autour d´un point) z pařížského Centre Pompidou.

František Kupka: Krystal, 1919/20,
olej na plátně, 73 x 86 cm,
stálá expozice Louvre Abú Dhabí, Spojené arabské emiráty
František Kupka: © ADAGP, Paris, 2024 / © Department of Culture and Tourism – Abu Dhabi / Photo APF

O dnešním trhu s Kupkovými díly máme představu díky aukčním výsledkům nebo jiným veřejným nabídkám. Jak ale fungoval přeci jen trochu samorostlý umělec v tehdejší obchodní praxi?

Ano, vedle běžného dražebního byznysu, realizovaného v posledních sezónách také na online platformách, se Kupkovy práce nabízejí i formou prodejních galerií. V různých evropských či amerických městech bývají dostupné menší obrazové formáty nebo práce na papíře či bibliofilie. O privátních transakcích se toho veřejnost přirozeně mnoho nedozví, obzvlášť jde-li o nějaký raritní kus nebo konkrétní částku. Sám František Kupka se svým obchodním záležitostem záměrně vyhýbal, trh s uměním odsuzoval a považoval jej za zmanipulovaný. Viděno dnešní optikou, vystavoval málo a prodával ještě výjimečněji. Žil z platu detašovaného profesora Akademie a z podpory osobního přítele, průmyslníka a sběratele Jindřicha Waldese. Tyto okolnosti mimo jiné přispívají k onomu „zpoždění“ s tržním zhodnocením jeho děl, o němž jsme hovořili před chvílí. Jednoduše, zatímco Kupka se držel spíš zpátky a svou tvorbu prezentoval relativně ojediněle, Kandinskij se přes své galeristy, spolky a pedagogické aktivity záhy rozeběhl do celého světa.

František Kupka: Černý idol, kolem 1902,
uhel a kvaš na papíře, 49 x 42,5 cm,
Sotheby’s Paris 10. 12. 2015
konečná cena: 99 000 EUR (vč. poplatků)
ART Capital 2. 6. 2024 - staženo před aukcí 
katalogová vyvolávací cena: 4 500 000 Kč (+ 20% provize)

Z umělcových různých období se většinou vybaví jeho nejslavnější abstrakce. Jak si ale stojí figurativní perioda, tedy tvorba přibližně ze samého konce 19. století a v první dekádě nového století?

Kupka sám ji zpětně označoval jako „konvenční“ a stavěl se k ní rezervovaně. Dnes má svůj okruh zanícených sběratelů, kteří se vedle maleb na plátně poměrně nově specializují také na práce na papíře. Když se Kupkovy figurativní kresby nebo tisky propojí s velkými jmény evropského symbolismu, Gustavem Klimtem nebo Félicienem Ropsem, tak český mistr rozhodně obstojí.

Za dva roky vyprší platnost malířových autorských práv a dílo se stane tzv. volným. Dokážete si představit, co by mohlo potkat umělcův odkaz? 

Tak to si netroufám ani odhadovat. Vzpomněl jsem si na dvě velká jména, jejichž díla se nedávno stala autorsky volná – Kandinského, který zemřel v roce 1944, a Matisse (1954) – a zájem o ně, ať už jakéhokoli druhu, zůstal v podstatě beze změny. Já osobně mám s projekty tzv. imerzivních výstav, tedy těmi „pohlcujícími“ všesmyslovými zážitky ve velkolepém podání, problém. Mnoho lidí, ohromující zpracování, digitální úpravy… vždyť to je ze své podstaty úplný protiklad fyzického a mentálního vnímání obrazu.

Pohled do výstavy Kupka a karikatura - Zrcadla pravdy. František Kupka a satirická kresba v Paříži 1900, kterou pořádá Museum Kampa do října 2025.