Expozice obrazů Anny Zemánkové na Frieze.

„Nejlépe se prodává to nejdražší a to nejlevnější,“ komentovala při otevření londýnského Frieze pro The Art Newspaper stav trhu umělecká poradkyně Judith Greve. Její slova patřila ale i nabídce přímo na veletrhu, kde zavedené „blue-chip“ galerie vsadily na známá jména a spíše konzervativní, zavedené autory. Nejodváženější díla naopak přivezli především menší prodejci umění s cenovkami posazenými podstatně níže. To ostatně na konci potvrdila i čísla, kdy nejdražší prodaná díla byla od Jan Brughela staršího (Zátiší s květinami) za 5 milionů liber a čtyři plátna od Alice Neel v rozmezí 1,6 až 1,8 milionu dolarů, tedy klasiků svých žánrů.

Trojice soch Matyáše Chocholy zdobí londýnský Regent's Park.

Na veletrzích nejde ale jen o prodeje, zásadní, i pro prodeje budoucí), je tu networking a setkávání s novými sběrateli. To si letos pochvalovalo velké množství galeristů, přičemž znatelný byl nárůst návštěvníků především ze zemí globálního jihu. Zdvojnásobil se počet diváků z Číny a Indie. Z evropských zemí dominovali návštěvníci z Německa a Francie. Přitom právě francouzský Art Basel Paris navazuje záměrně na londýnský veletrh, což letos vedlo i k jedné zajímavé novince. Frieze přidal VIP návštěvní hodinu na sobotní ráno mezi 10 a 11 hodinou. Určena byla těm, kteří přijíždějí na poslední dny veletrhu, aby pak vlakem Eurostar pokračovali další týden do Paříže. Dosud byl přitom pro VIP vstupy vyčleněn především den před oficiálním zahájením, tedy středa.

Sochy Matyáš Chochola vytvořil i pomocí 3D tisku.

Co naopak zůstává tradičně otevřené pro všechny, zdarma a dokonce i po skončení veletrhu je Frieze Sculpture. Sochařský park, jedna z hlavních tří částí veletrhu (další jsou výstavní stany Frieze a Frieze Masters), se všechny nacházejí v malebném Regent’s Park. Letos si kurátorka této části, Fatoş Üstek, vybrala také díla českého sochaře Matyáše Chocholy. Z jeho série brutalistně pojaté parafráze barokních soch ctností a neřestí od jmenovce Matyáše Brauna zvolila hned tři sochy. Umístění na rozcestí v části nazvané Englich Gardens podtrhlo jejich unikátní podobu – sochy vznikly metodou 3D tisku a kromě zmíněných odkazů operují i s estetikou sci-fi žánru.

Expozice obrazů Anny Zemánkové na Frieze.

Také kresby a ilustrace Anny Zemánkové pracují s mystikou a parafrází, inspiraci však nacházela autorka především v oblasti botaniky. Její fantaskní květiny zaujímaly prostor celého jednoho výstavního boxu na Frieze Masters. Zamánková, která se narodila v Československu v roce 1908 a zemřela v roce 1986 není mezinárodnímu publiku zcela neznámá. Její díla se v minulosti objevila v Londýna na výstavách v Hayword Gallery, Whitechapel Gallery, nebo galerii Serpentine, později byla vybrána i pro Benátské Bienále  a to hned dvakrát (ročníky 2013 a 2024). Konvolut 25 prací na papíře se tak zdál být ze strany vystavující The Gallery of Everything jako sázka na jistotu. I s ohledem na to, že s jinou československou autorkou, Evou Švankmajerovou, slavila galerie úspěch na veletrhu před dvěma lety, kdy si její obraz Spící Venouš vybrala Tate Gallery do své sbírky.

Trojice soch Matyáše Chocholy zdobí londýnský Regent's Park.

Značka veletrhů Frieze, z nichž první proběhl před 23 lety v Londýna, od letošního roku otvírá novou franšízu. Veletrh Frieze Abu Dhabi se poprvé uskuteční v listopadu a i z prezentace v Londýně bylo znát, že sebou přináší velká očekávání. Letošní ročník londýnského Frieze tak opět dokázal představit nové směry, kterými se umělecký trh a kupní síla sběratelů posouvá. Všudypřítomné nadšení a zájem návštěvníků ukázaly, že i přes geopolitické výzvy je umění jazykem nejen mezinárodním, ale i vhodným k vedení dialogu.