Nabízené dílo je hned skupinovou podobiznou, trojportrétem ratolestí muzikologa Vladimíra Helferta. Zobrazuje dcery Blaženu (nar. 1911), Renatu (1913) a nejmladšího syna Igora (1915). Vladimír Helfert, hudební vědec, pedagog a dirigent (1886–1945), pocházel z veřejně činné a intelektuálně založené rodiny. Jeho pradědem byl právník a průkopník památkové péče Josef Helfert, jeho dědem historik a politik Josef Alexander Helfert, jeho starší bratr Jaroslav se stal ředitelem Moravského zemského muzea.

Vladimír Helfert se v roce 1919 usadil s rodinou v Brně a zasloužil se o vznik tamních institucí spojených s muzikologickým výzkumem. Založil dnešní Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea (dříve Hudební archiv) a Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (někdejší Seminář pro hudební vědu). V polovině třicátých let se stal nakrátko i děkanem fakulty. Proslul především jako propagátor díla Bedřicha Smetany.

Obraz vznikl ve Špálově asi nejlepším uměleckém období, ve druhém desetiletí 20. století, konkrétně v roce 1917, a je jedním z mála portrétů vzniklých na zakázku, neboť v autorově tvorbě jinak převažují podobizny rodinných příslušníků. Řadu Špálových rodinných portrétů vlastní například GAVU Cheb, která před několika lety uspořádala výstavu umělcových obrazů ze svých sbírek. Jen o dva roky starší než nabízený portrét Helfertových dětí je třeba jedna z galerií vlastněných podobizen umělcovy ženy Jany (Žandy), rozené Rychlíkové.

GAVU Cheb (O 246)   

Plátno bylo několikrát reprodukováno v literatuře (např. v katalogu výstavy Václav Špála – Mezi avantgardou a živobytím, který v roce 2005 vydala Národní galerie v Praze, v soupisu Špálova díla je uveden pod číslem 1791 a zastoupen černobílou fotografií). Představil ho například SVU Mánes v rámci výstavy figurálních obrazů Václava Špály v roce 1957, k níž tehdy vznikl katalog s textem Jaroslava Pečírky (olej má katalogové číslo 71). Rub obrazu nese štítek Ústředního svazu československých výtvarných umělců, štítek s číslem v soupisu děl byl sňat a je součástí restaurátorské zprávy. 

Ačkoli domácí aukce jsou Špálovými malbami zásobeny velmi dobře, někdy dokonce až přezásobeny, portrétů bylo prozatím k prodeji velmi poskrovnu. Naposledy prošel trhem před dvěma lety (a to hned několikrát) olej na kartonu Žena ve žlutém namalovaný kolem roku 1910. Prodán byl na jaře 2016 u Dorothea a později ho (už neúspěšně) nabízela ještě Galerie Pictura a Prague Auctions. Portrét malířovy manželky na plátně z poloviny 20. let přinesla o rok dříve Sýpka, v roce 2012 se pak podobizna Žandy namalovaná olejem na papíře objevila u Dorothea. Za nejvyšší cenu se prodala v roce 2010 u Galerie Art velmi raná Podobizna ženy, nevydražen naopak zůstal o dva roky dříve Portrét mladé dámy u Dorothea.