Vznikla nová databáze Špálových kytek

Na okraj výstavy Václav Špála Kytky v Museu Kampa

Jen do nadcházející neděle je možné v Museu Kampa obdivovat více než sedm desítek obrazů čítající soubor květinových zátiší od jediného autora, Václava Špály. Výstava zpracovává tento výrazný fenomén umělcovy tvorby ve větším měřítku vůbec poprvé. Ve spolupráci s Českým rozhlasem muzeum připravilo také veřejně přístupnou databázi Špálových kytic.

Alternativní popis Z výstavy v Museu Kampa

Václav Špála květinových zátiší v průběhu života namaloval téměř osm stovek, celkový počet umělcových děl podle vlastnoručně psaného (a před čtvrtstoletím rovněž knižně vydaného) soupisu je více než 1700. Kytice jsou si často navzájem velmi podobné, protože Špála maloval jednu a tu samou vázu květin v rozmezí několika málo dní či dokonce i v jednom dni několikrát, jen z různých úhlů. Občas drobně změnil pozadí.

Jelikož Špálův soupis neobsahuje náčrtky obrazů, problémem je často ztotožnění té které kytice s popisem v soupisu. Špála sice psal pořadové číslo obrazu na zadní stranu rámu, to pak dílo ztotožňuje jednoznačně, pokud je ale obraz přerámovaný, je už jeho určení problematičtější. Je možné se řídit vročením, které Špála téměř vždy přidával k signatuře, ale to vzhledem k množství podobných kytic ze stejného roku nepomůže zcela. 

Právě ke ztotožnění velké řady obrazů aktuální výstava v Museu Kampa zásadně přispěla. Špálovy kytice byly dlouhodobě chápány spíše jako velmi okrajová, někdy až sériová tvorba, motivovaná především snahou o výdělek (takové názory panovaly mezi kritiky již za umělcova života). Částečně je to jistě pravda, ale uvážíme-li, že květinová zátiší tvoří téměř polovinu umělcova díla, jde spíše o fenomén a bylo načase ho zhodnotit i jinou optikou. 

Alternativní popis Pohled do výstavy v Museu Kampa.

Špála byl jistě milovníkem květin, což víme z dobových materiálů. Umělcův pohled na vlastní květinové obrazy byl poněkud odlišný od výše uvedeného názoru. Ve svém velmi pečlivě vedeném soupisu děl si své práce sám známkoval podle kvality, kterou jim přisuzoval. Od roku 1926 do roku 1929 byla tato škála čtyřbodová, později už jen tříbodová. Bez označení byla produkce, kterou malíř považoval za standardní, následovalo hodnocení I = dobré, II = prima, III = prima vzácné, IIII = primissima (Špála nepoužíval římskou čtyřku).

Nejvyšší známkou si Špála označil více než tři desítky svých kytic (tři číslem čtyři a 29 známkou tři), následuje dlouhá řada dvojek i jedniček (a samozřejmě i květin bez označení). Sám výtvarník tedy i v rámci malby kytic výrazně rozlišoval a jinak si cenil různých obrazů. Řada významných květinových zátiší je ve veřejných sbírkách, viděny prismatem okrajovosti však zůstaly stranou zájmu, často i bez základního určení oproti soupisu. Dvanáct malířem nejvýše hodnocených kytic je až do neděle k vidění na Kampě. 

Alternativní popis Kytice ve džbánu, letní kytky, astry, floxy, červené, drobné, bílé, vzadu obrazy, 
číslo soupisu 730, hodnocení III, namalován 25. 8. 1933,
Středočeské muzeum v Roztokách 

Do expozice nově přibyl obraz s názvem Kytice ve džbánu, letní kytky, astry, floxy, červené, drobné, bílé, vzadu obrazy ze sbírky Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Doplnil dvojici obrazů, které mu bezprostředně předcházely. Všechny tři kytice Špála namaloval v jediném týdnu v srpnu 1933 a označil je pořadovými čísly 727, 729 a 730. Roztockého obrazu si sám malíř z této trojice cenil nejvíce a označil ho v té době svou nejvyšší  interní známkou III („prima vzácné“).

Podle kurátora výstavy Jana Skřivánka (přečtěte si také rozhovor před otevřením výstavy) bylo možno ztotožnit něco málo přes tři stovky obrazů, podoba ostatních není známá a není ani povědomí o jejich výskytu. Datová redakce České rozhlasu ve spolupráci s Museem Kampa připravila a zpřístupnila na stránkách iRozhlas.cz tuto více než tři stovky obrazů čítající databázi všech doposud známých Špálových kytic. Lze je třídit a řadit podle nejrůznějších kritérií a kategorií. „Můžete si třeba nechat ukázat všechny pivoňky nebo konvalinky, ale také například obrazy, které prošly aukcemi,“ doplňuje Skřivánek.

Databáze Špálových kytic

S hodnocením III byla letos 3. dubna u Gros-Delettrez v Paříži dražena kytice 585 s názvem Pivoňky červené, 2 bílé, 2 růžové, bílý kosatec, jejím novým majitelem je zřejmě aukční síň Groma. Společnost Aukce aukcí vydražila 12. května obraz Bílá hyacinta s krajinou Otavy v pozadí (číslo 1100, Špálův originální název Bílá hyacinta, na hrníčku růžový papír, v pozadí kus modré Otavy, bez autorského hodnocení) z roku 1938, která již prošla trhem před deseti lety u Galerie Pictura. Několik kytic včetně kytice hodnocené číslem III nabídne také květnová sálová aukce Galerie Kodl.


Související články

Staromistrovské nadšení na veletrhu TEFAF

Staromistrovské nadšení na veletrhu TEFAF

Ohlédnutí za 39. ročníkem jedné z nejprestižnějších přehlídek staršího umění na světě

Tradiční setkání především evropských galeristů s kupujícími z celého světa se odehrálo v nizozemském Maastrichtu v polovině března. Široce rozkročený veletrh s téměř třemi stovkami vystavovatelů se letos nejlépe připravil na segment starých mistrů a...

22. dubna 2026
Starožitnosti jako jistota

Starožitnosti jako jistota

Veletrh Antique 23. – 26. 4. 2026

Již ve čtvrtek se Novoměstská radnice otevře dalšímu vydání tradičního veletrhu starožitností Antique. Tentokrát chtějí pořadatelé upozornit na starožitnosti jako hodnotu v nejistých dobách. Své zboží sem přijedou představit čtyři desítky akredito...

21. dubna 2026
Ročenka Art+ 2026: Investičně zůstává silné poválečné umění

Ročenka Art+ 2026: Investičně zůstává silné poválečné umění

Vyšla nová Ročenka Art+ 2026

Vítězem loňského roku na trhu s uměním bylo jednoznačně poválečné umění. Jako jediné z hlavních segmentů si udrželo růstovou dynamiku. Nejen tato detailní data o loňském dění na českém i světovém trhu s uměním přináší nová Ročenka Art+ 2026.

2. dubna 2026
Zobrazit všechny

Další články


<