Stodukát Ferdinanda III. za více než 62 milionů korun

Rekord za českou ražbu na světových aukcích

Numismatické aukční dění letošního roku zaznamenalo jednu z největších událostí v historii české numismatiky. Ve švýcarské aukční síni Numismatica Ars Classica byl na začátku listopadu vydražen raritní 100dukát Ferdinanda III. za více než 62 milionů korun.

Alternativní popis

Ferdinand III. (1627-1637)
100 dukát 1629
Au 349 g, 74 mm
mincovna Praha, mincmistr Beneš Hübmer (1625-1630)
řezač želez Donát Starck (v Praze 1625-1635)
Numismatica Ars Classica – 162. auction – 6. 11. 2025 – pol. č. 1008
cena: 1 950 000 CHF (bez aukčního poplatku)
Cena včetně aukční provize: 62 403 705 Kč

Numismatické aukční dění letošního roku zaznamenalo jednu z největších událostí v historii české numismatiky. Ve švýcarské aukční síni Numismatica Ars Classica byl na začátku listopadu vydražen raritní 100dukát Ferdinanda III. za více než 62 milionů korun.

Aukční síň Numismatica Ars Classica dražila 6. listopadu jednu z etap rozprodeje mimořádné sbírky nazvanou „Traveller collection“, která obsahovala obrovské množství těch nejvzácnějších a nejraritnějších mincí prakticky ze všech období a oblastí celého světa. Jednou z nejzajímavějších položek z oblasti českého mincovnictví, která se ve sbírce nacházela, byl legendární 100dukát z pražské mincovny.

Zlaté ražby o hmotnosti 50 dukátů razili pouze císař, španělští a polští králové, sedmihradská knížata, salcburští arcibiskupové a Benátská republika. Zlaté ražby o váze 100 dukátů razilo pouze Španělsko v letech 1516-1526, polský král Zikmund III. v roce 1621, transylvánský kníže Michael I. Apafi v roce 1677 a Benátská republika v letech 1763-1797, uvádí Bernd Kluge v předmluvě ke knize Goldgiganten (2010, str. 13). „Hodnotu 100 dukátu překonaly až moderní investiční zlaté mince ražené od 90. let 20. století,“ uvedla aukční síň Numismatica Ars Classica.


Raritní 100dukát Ferdinanda III.

Český stodukát Ferdinanda III., o úctyhodné hmotnosti 349 gramů dukátového zlata, je nejmasivnější zlatou mincovní ražbou, která kdy byla na území Koruny české vyražena. S největší pravděpodobností se nejednalo o platební prostředek jako takový, i když většinou nese označení nominálu, ale o reprezentativní mincovní ražbu medailového charakteru. Názory numismatiků na důvody vzniku této ražby se různily, avšak v posledních desetiletích se drtivá většina expertů přiklonila k názoru, že se jedná o ražbu na paměť uzdravení Ferdinanda III. od pravých neštovic.  

„Nejedná se, jak se obecně předpokládá, o mince určené ke korunovaci Ferdinanda III. u příležitosti jeho korunovace na českého krále (která se konala již v roce 1627), ale spíše o dary mladého českého krále a pozdějšího císaře německým knížatům, která měla být ve třicetileté válce získána na stranu Habsburků.“, uvedl Josef Beißer v Mitteilungen der Österreichischen Numismatischen Gesellschaft.

„V roce 1629 byla v Praze vydána celá řada výtvarně krásných medailí v násobcích dukátů i tolarů, které byly v minulosti označovány za korunovační, přestože byly raženy až po dvou letech po pražské korunovaci.... Je předpoklad, že se jednalo o pamětní ražby na uzdravení Ferdinanda III. od tehdy obvykle smrtelného onemocnění pravými neštovicemi, které prodělal v roce 1628,“ uvádí Ilustrovaná encyklopedie české numismatiky.

„Umělecky mimořádná a vzácná pamětní ražba vyražená na paměť uzdravení Ferdinanda III. z černých neštovic, které prodělal v Praze po své korunovaci na českého krále...,“ uvádí původ mince Jiří Militký ve své knize „Pražská mincovna 1526-1856“.

Mince medailového charakteru byla vyražena v pražské mincovně, kterou v letech 1625-1630 vedl mincmistr Beneš Hübmer ze Sonneleithenu, razidly zhotovenými řezačem želez Donátem Starckem (v lit. uváděno též Starckh, Starkh) (signatura D.-S.), který působil v Praze v letech 1625-1630. Ražby nejsou označeny značkou mincovny ani mincmistra. K ražbě bylo použito více párů razidel. Ražba byla v pražské mincovně vyražena ve velmi malé míře ze zlata o hmotnostech 25, 40, 50, 100 dukátů a ve větší míře ze stříbra o hmotnostech 1a3/4, 2, 2a1/4, 3, 3a1/2, 4, 4a1/2, 5, 8, 10 a 12 tolarů (Novák - MB 4/2001).

Na averzu je vyobrazeno mladistvé poprsí Ferdinanda III. hledící vpravo, oděné ve zbroji, se španělským límcem a řádem zlatého rouna zavěšeným na krku, které je lemováno opisem FERDINADVS:III.D:G:HVNG:BOHEMIAE.REX: „Ferdinand III. z boží vůle uherský a český král“. Pod opisem je umístěn ovál pro označení hodnoty, z něhož vycházejí vavřínové ratolesti, které lemují celý vnitřní opis a nahoře jsou spojeny stuhou. 

V ratolestech se na úrovni mezi poprsím a rameny panovníka skrývají iniciály D.-S., kterými řezač želez Donát Starck signoval své dílo. Známy jsou však i varianty bez signatury Donáta Starcka. Hodnoty mince byly poté dodatečně vyraženy nebo vyryty do oválu pro značení hodnoty pod opisem. Vyskytují se však i exempláře bez označení hodnoty v oválu, nebo s dorytým letopočtem do oválu.

Na reverzu je ztvárněn český znak – oválný štít s českým lvem, který je umístěn v korunované kartuši nesené orly držícími řetěz Řádu zlatého rouna, který visí pod kartuši. Mezi ozdobnou kartuší a řetězem Řádu zlatého rouna je včleněn dělený letopočet 16-29. Koruna kartuše dělí opis ARCHIDVX AVSTRIAE.ETc. (arcivévoda rakouský atd.). Celý obvod je lemován vavřínovými ratolestmi spojenými stuhami v jejich dolní a horní části.

V rámci českého mincovnictví jde o ražby zcela výjimečné, zejména s ohledem na průměr střížku, který činí zhruba 75 milimetrů, což bylo na tehdejší dobu nebývalé. Mince se svým charakterem řadí k mincím tzv. „na podívanou“, které byly tehdy oblíbené především v německých zemích (Militký 2009).

100dukátové odražky ve veřejných sbírkách

Doposud známe z veřejných sbírek pouze sedm exemplářů o hmotnosti 100 dukátů. Národní muzeum v Praze má ve svých sbírkách dva exempláře, Národní muzeum v Budapešti tři exempláře a po jednom exempláři se nachází ve sbírce Smithsonian Institution (National Museum of American History – National Numismatic Collection) a ve sbírce Rakouské národní banky (Novák 2001).

Alternativní popis Ferdinand III. (1627-1637)
40 dukát 1629
139,34 g
Fritz Rudolf Künker GmbH & Co. KG - Auction 221, Lot 8051 - 30 Oct 2012
cena: 360 000 EUR / 9 023 400 Kč (bez aukčních poplatků)

Zlaté 100dukátové ražby Ferdinanda III. z roku 1629, tzv. „na podívanou“, se v aukcích objevují naprosto ojediněle. Každá taková dražba pak bývá mimořádnou příležitostí pro sběratele a investory, získat exemplář, který nejspíš nebude další desítky let, nebo dokonce i vůbec, k mání.

„Raritní stodukát byl na aukcích dražen také v roce 1910 při dražbě Horského sbírky, kde byl prodán slavnému americkému sběrateli mincí Virgilu Brandovi (1862-1926). Další známý kus byl dražen na aukci Sotheby and Co. 21.11.1931 (pol. 427), kde jej pravděpodobně získal známý obchodník s mincemi J. Schulman z Amsterdamu a ten jej následně nabídl v aukci 14. 12. 1931 (pol. 35),“ uvedla aukční síň Numismatica Ars Classica před aukcí.

V aukční historii však nebyly draženy pouze 100dukátové odražky, ale za posledních přibližně 15 let se v aukcích objevily i zlaté odražky o nižších hmotnostech. Dražen byl 40 a 50dukát, 25dukátový odražek pravděpodobně doposud dražen nebyl.

 
Alternativní popis Ferdinand III. (1627-1637)
50 dukát 1629
172,4 g
Classical Numismatic Group – Triton XIX. Lot 2258 – 5.1.2016
cena: 250 000 USD / 5 892 000 Kč (bez aukčních poplatků)


Sběratelsko-historická hodnota versus aktuální hodnota zlata

Hodnota zlata dosáhla během letošního roku několikrát svého historického maxima. Posledního historického maxima bylo dosaženo 22. 10. 2025, kdy se zlato obchodovalo za téměř 4375 dolarů za trojskou unci, tj. v přepočtu 91 260 korun. Hodnota samotného zlata použitého na ražbu raritního pražského 100dukátu o hmotnosti 349 g dukátového zlata (přibližně 344 g čistého Au) by v den svého maxima na světovém trhu činila zhruba milion korun. Nový nabyvatel, při docílené ceně ve výši 62,4 milionu korun, tak zaplatil 62násobek hodnoty samotného kovu v minci obsažené.


Odražky ze stříbra v aukční historii

Stříbrné odražky jsou ve veřejných sbírkách, oproti ražbám zlatým, zastoupeny více. Emil Novák uvádí celkem 60 stříbrných exemplářů zadokumentovaných ve veřejných sbírkách a na aukcích, skutečný počet však bude pravděpodobně o něco málo vyšší. Stříbrné odražky však v porovnání s extrémně vzácnými zlatými ražbami dosahují výrazně nižších cen. V posledních pěti letech se pohybovaly od 46 tisíc švýcarských franků za 3,5tolar po 110 tisíc eur za 6tolar. 


Výběrový přehled stříbrných odražků dle pořadí docílených cen:
6 tolar   Fritz Rudolf Künker G. & Co. KG – Auction 302, Lot 1271 1.2.2018 110.000 EUR
4 tolar Macho & Chlapovič – Auction 26, Lot 1211 7.5.2021 85.000 EUR
2 tolar Macho & Chlapovič – Auction 26, Lot 1213 7.5.2021 85.000 EUR
3 tolar Antium Aurum s.r.o – Auction XXIII, Lot 44 26.9.2025 48.000 EUR
3,5 tolar SINCONA AG – Auction 34, Lot 4207 26.10.2016 46.000 CHF
Alternativní popis Ferdinand III. (1627-1637)
6 tolar 1629
Ag 171,30 g, 74 mm
mincovna Praha, mincmistr Beneš Hübmer (1625-1630)
řezač želez Donát Starck (v Praze 1625-1635)
Fritz Rudolf Künker GmbH & Co. KG – Auction 302, Lot 1271 – 1.2.2018
(nejdražší stříbrný ex. doposud vydražený na aukcích)
Docílená cena: 110 000 eur / 2 779 150 Kč (bez aukčních poplatků)


Použitá literatura:
aukční katalog Numismatica Ars Classica – 162. auction – 6.11.2025
aukční katalogy: Fritz Rudolf Künker, Macho & Chlapovič, Antium Aurum, Sincona
Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky – Petráň, Radoměrský (2001)
Pražská mincovna 1526-1856 – Jiří Militký (2009)
Emil Novák: čl. Dvojí pražská korunovace 1627 a pamětní ražby z roku 1629 (časopis Mince a bankovky 4/2001)


Související články

Veletrh představí ženy jako inspiraci i jako umělkyně

Veletrh představí ženy jako inspiraci i jako umělkyně

Veletrh Antique 27. – 30. 11. 2025

Ženy jako zdroje nekonečné inspirace, ale zároveň také jako autorky umělkyně jsou hlavním tématem nadcházejícího Veletrhu Antique. Ten se veřejnosti otevře ve čtvrtek 27. listopadu opět v prostorách Novoměstské radnice. Expozice renomovaných prodejců...

21. listopadu 2025
Na konci října odešel průkopník poválečné abstrakce Zbyšek Sion

Na konci října odešel průkopník poválečné abstrakce Zbyšek Sion

Umělcův odkaz na aukcích i mimo ně

Před třemi týdny ve věku 87 let zemřel jeden z průkopníků strukturální abstrakce Zbyšek Sion, jehož dílo je významným příspěvkem k dějinám poválečného umění v Československu. Bohužel se na trhu s uměním neobjevuje příliš často, ačkoliv se zde už dočk...

14. listopadu 2025
Kvalitář a Trafo Gallery v Istanbulu oslovily investory do umění

Kvalitář a Trafo Gallery v Istanbulu oslovily investory do umění

České galerie na zahraničních veletrzích

Společná prezentace galerií Kvalitář a Trafo Gallery na veletrhu Contemporary Istanbul ukázala, že české umění obstojí v mezinárodní konkurenci nejen svou uměleckou kvalitou, ale i investiční logikou. Ceny, které jsou ve srovnání se západní Evropou s...

22. října 2025
Zobrazit všechny

Další články


<