Poválečnému umění letos kraluje Zdeněk Sýkora
6. srpna 2025
Text Viduna Jan | Foto Aurea Numismatika, Macho & Chlapovič, Numismatika Pešek, ČNS Šumperk | Datum 10.07.2025
Výsledky aukcí potvrzují, že o pražské groše je mezi sběrateli stále velký zájem. Vysoké ceny se platí za méně vzácné exempláře v exkluzivních kvalitách. Naproti tomu velmi vzácné a raritní pražské groše, případně nové groše, které jsou vidět na aukcích velmi zřídka, zdaleka nedosahují rekordních cen, které by si zasloužily a končí tak ve sbírkách zkušených sběratelů, nikoliv investorů.
Pražské groše zavedl mincovní reformou „Ius regale nontanorum“ český král Václav II. (1278/83-1305) roku 1300 po objevení bohatých ložisek stříbra v Kutné Hoře. Od této doby se pražské groše razily, s menšími přestávkami bez výrazné obrazové změny, převážně v Kutné Hoře až do roku 1547, kdy byla ražba za vlády Ferdinanda I. ukončena.
Od doby vlády Václava II. do mincovní reformy Ferdinanda I. bylo v kutnohorské mincovně vyraženo bezpočet pražských grošů s různými opisovými a obrazovými variantami. Za vlády Ludvíka Jagellonského se razilo nejen v Kutné Hoře, ale i v Jáchymově. Za vlády Ferdinanda I. se pražské groše razily v Kutné Hoře, méně v Jáchymově a výjimečně i v Praze. Ferdinandovy pražské groše se razily nejdříve bez letopočtu a od roku 1533 s letopočtem. Za vlády Ferdinanda I. byly raženy velmi vzácně také nové groše v Jáchymově a lehké groše v Kutné Hoře a v Praze. Odhaduje se, že za dobu téměř čtvrt tisíciletí bylo vyraženo až půl miliardy pražských grošů.
Pražské groše dnes najdeme prakticky na každé numismatické aukci. V letošním roce byla nabídka těchto mincí obzvláště bohatá. Velmi vzácné až raritní pražské groše byly draženy na aukcích firem Macho & Chlapovič a Aurea Numismatika. Pozadu však nezůstaly ani další soukromé aukční síně a pobočkové aukce České numismatické společnosti.
Pražské groše Václava II. jsou mezi sběrateli velmi oblíbené. Do současné doby byla publikována celá řada typů a opisových i obrazových variant. Malý lev, menší lev, velký lev, s lilií nebo půllilií za uchem lva, s tečkou nebo bez tečky v opise, obrácené Z ve slově Wencezlavs a dnes i dva kroužky v opise jsou některé z doposud publikovaných typů a variant. Do současné doby však nebyla vydána publikace, která by komplexně a chronologicky zmapovala doposud známé typy a varianty pražských grošů Václava II. a dala tak sběratelům novou typologii. V posledních letech došlo k výraznému zvýšení zájmu o pražské groše obecně a u některých typů a variant značně narostla jejich žádanost, neboť se vyskytují na trhu daleko méně než typy a varianty běžné.
Exkluzivní výběr typů a variant pražských grošů Václava II. nabídla v letošním roce aukční síň Aurea Numismatika. Dražil se mimo jiné i vzácný pražský groš var. „Malý lev“. V exkluzivní zachovalosti s nádhernou patinou, jehož cena vystřelila z 10 tisíc na více než 70 tisíc korun včetně aukčních poplatků.
Aurea Numismatika nabídla i další exempláře pražských grošů, typu „Smolík 1“ a „Smolík 2“, v různých variantách, v krásných zachovalostech. Za kvalitu však bylo potřeba značně připlatit, což dvojnásob platilo u certifikovaných exemplářů.
Typ Smolík 2 (tečka ve vnitřním opise líce mezi WENCEZLAVS a SECVNDVS), je nejběžnějším typem pražského groše Václava II. a vyskytuje se v různých opisových a obrazových variantách. Cena se odvíjí od vzácnosti varianty a zejména od zachovalosti a atraktivity daného exempláře. Hůře zachovalé exempláře je možno zakoupit již za několik tisíc korun, avšak v krásných zachovalostech stojí i desítky tisíc korun.
Vzácněji se na aukcích vyskytují typy Smolík 3 a Smolík 4 (kroužek mezi WENCEZLAVS SECVNDVS). Numismatika Pešek nabídla na své dubnové aukci vzácný pražský groš typ „Smolík 3“ (obrácené Z ve vnitřním opise líce WENCEZLAVS). Tomáš Pešek před aukcí uvedl: „Je to dost možná nejlepší kus, který byl kdy dražen“. Exkluzivní exemplář s certifikací a hodnocením MS63 byl přiklepnut za částku přes 60 tisíc korun.
Ve výjimečných případech se stává, že je objevena nová varianta pražského groše, která nebyla doposud známa, nebyla publikována, nebo nebyla doposud dražena. Opravdovou lahůdku pro sběratele pražských grošů Václava II. nabídla na své letošní 36. Eaukci aukční síň Macho & Chlapovič. Pravděpodobně teprve podruhé se totiž dražil pražský groš Václava II. s rozdělovacím znaménkem dva kroužky mezi WENCEZLAVS SECVNDVS ve vnitřním opise líce. Jedná se o relativně nedávno objevenou a popsanou variantu pražského groše Václava II. (depot pražských grošů Václava II. a Jana Lucemburského – Sedlec, okr. Kut. Hora 2007), který se vyskytuje na numismatických aukcí naprosto výjimečně.
Velmi pravděpodobně tato varianta navazuje na variantu Sm.4 (kroužek v opise), která teoreticky mohla být vyražena až po smrti Václava II., tedy po roce 1305 a je tedy velmi pravděpodobné, že i varianta s dvěma kroužky vznikla až po smrti Václava II. Na pražské groše Václava II. s rozdělovacím znaménkem v podobě dvou kroužků navazují nejstarší pražské groše Jana Lucemburského, které mají stejnou obrazovou stylistiku, rozdělovací znaménko dva kroužky, pouze se odlišují jménem panovníka ve vnitřním opise.
Docílená cena 48 tisíc korun nebyla však nejvyšší za tento raritní pražský groš. Poprvé v aukční historii tento pražský groš nabídla na své 93. aukci v loňském roce pobočka ČNS v Šumperku. Cena tehdy vystřelila z 50 tisíc korun na částku přes 130 tisíc korun včetně aukčního poplatku. „V současné době jsou známy pouze tři exempláře ze Sedleckého depotu a přibližně další tři exempláře se nacházejí v soukromých sbírkách. Objev a popsání této varianty zásadním způsobem doplňuje Smolíkovu typologii a podává nový pohled na české mincovnictví v prvním desetiletí 14. století,“ uvedl k této raritní variantě pražského groše numismatik Jiří Hána.
Doposud bylo rozdělovací znaménko, dva kroužky ve vnitřním lícním opise, známo až z běžně se vyskytujících pražských grošů Jana Lucemburského z počátku jeho vlády, jejichž docílené aukční ceny v porovnání s dosaženými cenami pražských grošů Václava II. s rozdělovacím znaménkem dva kroužky jsou mnohonásobně nižší.
I za částku do 10 tisíc korun lze koupit pražský groš Jana Lucemburského v krásné zachovalosti. Na tomto exempláři je názorně vidět rozmanitost rozdělovacích znamének používaných na pražských groších Jana Lucemburského. Po dvou kroužcích a s trojlístkem mezi GRATIA a REX v lícních opisech / lilie mezi GROSSI a PRAGENSES na rubu mince.
Aurea Numismatika nabídla na své 116. aukci mimo kolekci pražských grošů také raritní půlgroš Jana Lucemburského tzv. anglického typu. Anglický typ nese na líci korunovaný portrét Jana Lucemburského čelně, oproti tomu český typ nese na líci korunu a na rubu českého lva. V aukcích se vyskytují oba typy velmi vzácně, anglický typ naprosto výjimečně. I přes poškození v plochách mince tento raritní půlgroš vystřelil na částku 114 tisíc korun.
Pro srovnání: Na 74. aukci Aurea Numismatika byl v roce 2016 dražen anglický typ půlgroše Jana Lucemburského, avšak v krásné zachovalosti, který byl tehdy přiklepnut za částku 187 tisíc korun. Více o raritních pražských groších
Pražské groše Václava IV. jsou raženy velmi nedbale na nepravidelných střížcích a často jsou z velké části nedoražené. Cena běžného typu v podprůměrné zachovalosti může činit pouze několik stokorun. Pořídit do sbírky pražský groš Václava IV. v pěkné kvalitě bývá problematické a cena je pak také znatelně vyšší.
Šokující výsledek pro sběratele pražských grošů padl při dražbě certifikovaného groše Václava IV. na 22. eAukci Numismatika Pešek, který následně vzbudil mezi sběrateli mohutnou diskusi s ohledem na dosaženou cenu. Nedoražený exemplář, avšak s ražebním leskem v plochách, vystřelil na neuvěřitelných více než 45 tisíc korun. To že byl prodaný tzv. „za nesmysl“ zřejmě způsobila certifikace s hodnocením MS61 a zařazení v aukci „Graded coins only“. Zvýšený zájem mohl být též způsoben, v současné době populární, počítačovou hrou „Kingdome Come“, která značně zvýšila zájem o českou historii a dražitele tak mohla přenést do duševního stavu dobyvačného středověkého myšlení, ale to už se dostáváme do úrovně spekulací. Zkušení sběratelé výsledek prostě považují za přestřel roku.
V aukční síni Aurea Numismatika byl dražen pražský groš Václava IV. s nepatrným dvojrázem, jinak plně centricky vyražený se zbytky ražebního lesku v plochách. Groše Václava IV. se v této zachovalosti vyskytují vzácně. Z vyvolávací ceny 5 tisíc vyšplhal na 12 tisíc korun.
Pražské groše byly obchodně oblíbeny zejména v německých zemích, kde v té době obíhala pouze drobná mince. Za vlády Václava IV. však došlo k výraznému poklesu zrna a stříže pražských grošů, proto byly v německých zemích zkoušeny a vyhovující byly následně kontramarkovány tzv. kontramarkou, něm. „Gegenstempel“ (dodatečně vyražená značka do mince). Drtivá většina kontramarkovaných pražských grošů jsou právě z období vlády Václava IV. Výjimečně se vyskytují např. i kontramarkované groše Vladislava Jagellonského. Mezi českými sběrateli jsou obzvláště oblíbené kontramarky vbíjené na území Moravy, kdy se chtěla moravská města Brno a Jihlava z ekonomických a pravděpodobně i politických důvodů distancovat od kališnických Čech.
Aurea Numismatika nabídla na své 116. aukci pražský groš Václava IV., s velmi vzácně se vyskytující a krásně hluboce raženou kontramarkou města Brna, s mírným dvourázem, který byl vydražen za téměř 80 tisíc korun.
Docílená cena však nebyla historicky nejvyšší. Groš s kontramarkou Brna byl dražen např. na 105. aukci Aurea Numismatika v červnu roku 2022, kde tehdy docílil částky 132 tisíc korun. Více o raritních pražských groších.
Do pražských grošů Václava IV. bylo vyraženo bezpočet kontramarek různých německých měst. Mnohé z nich lze pořídit již za několik tisíc korun. Aurea Numismatika na své 116. aukci nabídla například pražský groš Václava IV. s kontramarkou města Konstanz (Kostnice), který se prodal za necelých 10 tisíc korun.
Rekord za kontramarkovaný pražský groš si doposud drží pražský groš Vladislava Jagellonského s kontramarkou německého města Paderborn, který se prodal na 26. aukci Macho & Chlapovič v roce 2021 za více než 400 tisíc korun. Více o kontramarkovaných pražských groších.
Aurea Numismatika nabídla na své 116. aukci velmi vzácný a velmi zajímavý dobový padělek pražského groše s napodobeninou kontramarky připomínající kontramarku města Brna (orlice čelně s rozepjatými křídly hledící vlevo). Z vyvolávací ceny 5 tisíc korun vyšplhal na téměř 17 tisíc korun včetně aukčního poplatku.
Za vlády Ludvíka Jagellonského se pražské groše razily ve velmi omezeném nákladu v Kutné Hoře o hmotnosti 2,76 - 2,93 g a poněkud více ve schlikovské mincovně v Jáchymově o hmotnosti 2,4 - 2,98g. Ryzost byla podobná jako u grošů Vladislava Jagellonského.
Aurea Numismatika na své 116. aukci nabídla velmi vzácný pražský groš Ludvíka Jagellonského z kutnohorské mincovny, ve velmi pěkné zachovalosti, který z vyvolávací ceny 20 tisíc korun vyšplhal na 132 tisíc korun včetně aukčního poplatku.
Pro srovnání, na 36. aukci Macho & Chlapovič byl v dubnu letošního roku dražen pražský groš Ludvíka Jagellonského z kutnohorské mincovny, v o něco horší zachovalosti, který byl přiklepnut za 2400 eur, tj. v přepočtu 60 000 korun včetně aukčního poplatku.
Ferdinand I. (1526-1664) byl posledním panovníkem, který razil pražské groše. První ražby jsou bez letopočtu. V letech 1533 – 1547 se razily pražské groše již s letopočtem. Ferdinand I. je razil v Kutné Hoře, vzácněji v Jáchymově a výjimečně i v Praze. V aukcích se zřídka objevují jáchymovské pražské groše mincmistra Martina Kempfa a skutečně „pražské“ pražské groše Konráda Sauermanna z Prahy. Opravdovou raritou z jáchymovské mincovny jsou však pražské groše mincmistra Wolfganga Rolla. Pražský groš nese na rubu mincmistrovskou značku Wolfganga Rolla (měsíc s lidskou tváří). Wolfgang Roll zastával v jáchymovské mincovně úřad mincmistra pouze od poloviny roku 1543 do února 1544. Jáchymovské pražské groše Wolfganga Rolla patří k nejvzácnějším českým ražbám vůbec. Na 36. aukci Macho & Chlapovič byl dražen pražský groš Wolfganga Rolla, pravděpodobně nejkrásnější kus na trhu, který byl kdy dražen. Z vyvolávací ceny 1500 eur vyšplhal na 4800 eur, tj. v přepočtu 120 tisíc korun. Vzhledem ke své vzácnosti a zachovalosti by si však zasloužil daleko vyšší cenu.
Nebyla to nejvyšší cena dosažená za pražský groš mincmistra Wolfganga Rolla. V roce 2020 byl dražen jiný exemplář na aukci Macho & Chlapovič, kde se tehdy vyšplhal na 7200 Euro, tj. v přepočtu téměř 195 tisíc korun včetně aukčního poplatku. Tento kus byl prvním pražským grošem Wolfganga Rolla draženým na českých numismatických aukcích a v roce 2024 byl též publikován v knize Jiřího Hány „Řeč starých mincí“.
V roce 2024 byl na 33. aukci Macho & Chlapovič dražen exemplář ze sbírky Dr. Bruny, který docílil částky ve výši 3120 eur, tj. v přepočtu 78 tisíc korun. Zajímavostí je, že tato mince byla dražena již v roce 2015 na 116. aukci Frűhwald (pol. 1727), kde byl přiklepnut za 5520 eur, tj. 150 tisíc korun včetně aukčního poplatku.
V letech 1527-1529 byly v jáchymovské mincovně pod správou Schliků raženy tzv. „Nové groše“, které se od pražských grošů odlišovaly opisem na reversu „GROSSVS NOVVS REGNI BOHEMIAE“ (Groš nový království českého), a měly schlikovský erb. Nové groše Ferdinanda I. se v numismatických aukcích vyskytují velmi zřídka, jelikož byly raženy pravděpodobně ve velmi omezeném nákladu.
Aurea Numismatika na 116. aukci nabídla dokonce dva exkluzivní exempláře nových grošů, a to mincmistra Kašpara z Mergenthalu (1527) a Ulricha Gebharta (1528). Obě mince vyvolávané na 50 tisíci korunách se vyšplhaly na téměř 200 tisíc korun. Vzhledem ke své vzácnosti a velmi dobré zachovalosti by však zasloužily daleko vyšší finanční ohodnocení.
Nový groš Ulricha Gebharta s letopočtem 1528 se odlišuje od předchozího typu nového groše Kašpara z Mergenthalu dvojím označením letopočtu. Na líci nese ve vnitřním opise římskými čísly „XXVIII“ a na rubu pod českým lvem vedle schlikovského erbu nese letopočet 1528 vyznačený arabskými číslicemi. Jedná se o jeden z nejhezčích exemplářů na sběratelském trhu, v nádherné zachovalosti, s ražebním leskem v plochách mince.
Pro srovnání: Na 27. aukci Macho & Chlapovič v roce 2021 byl dražen nový groš s letopočtem 1528, mincovna Jáchymov, mincmistr Ulrich Gebhart, který byl přiklepnut za 213 402 korun (včetně aukčního poplatku).
Literatura:
aukce uvedených aukčních síní
Pražské groše – Josef Smolík
Příběh pražského groše – Jan Cihlář
Řeč starých mincí – Jiří Hána
Numismatický sborník 22 / 2007
Poválečné umění v první polovině roku 2025
Letošní pololetní bilance poválečného umění na sálových aukcích je v absolutních číslech srovnatelná s tou loňskou. Nicméně cenově tento segment vytrvale roste. Po dvou letech se na vrchol jak obratově, tak s nejdražším obrazem vrací Zdeněk Sýkora, o...
6. srpna 2025Numismatické aukce v prvním pololetí 2025
V první polovině letošního roku proběhla na českých numismatických aukcích celá řada dražeb velmi vzácných, extrémně vzácných a unikátních mincí. Prodejům kralovala šestá část rozprodeje špičkové sbírky Jaroslava Kokoluse. Na zajímavé ceny dosáhly i...
4. srpna 2025Padesát členů a sbírka mladého umění čítající třicítku děl. To je dosavadní bilance Art Part Clubu, sběratelského klubu, jehož členové už dva roky společně nakupují umění, ale také ho sdílejí. Spoluvlastníci si obraz či sochu mohou na rok půjčit a vy...
30. července 20256. srpna 2025
30. července 2025
6. srpna 2025
21. května 2025
16. dubna 2025