Bedřich Dlouhý: Lehké nachlazení, 1982,
olej na plátně, 120 x 145 cm,
cena: 840 000 Kč

Nejdráže se prodal opakovaně nabízený obraz Probuzení/Šelestění per od Toyen. Před třemi lety byl vydražen za necelých 5 milionů, nyní odešel za vyvolávací cenu 7,1 milionu korun, což je třetí nejvyšší cena za malířčino poválečné dílo. Za více než sto tisíc korun se prodalo dalších 36 děl, řada z nich v nových autorských rekordech. Nových maxim dosáhli Bedřich Dlouhý (840 tisíc), Magdalena Jetelová (660 tisíc), Kurt Gebauer (300 tisíc), Jaroslav Serpan (660 tisíc), Ivan Bukovský (720 tisíc), Ladislav Hodný (600 tisíc), Petr Kvíčala (264 tisíc), Michal Nesázal (156 tisíc), Pavel Šmíd (120 tisíc), Milan Houser (192 tisíc) a Josef Bolf (240 tisíc).

Předchozí rekord Bedřicha Dlouhého vydržel pouhý měsíc, přesto byl výsledek aukce poněkud rozporuplný. Obraz Lehké nachlazení z roku 1982, který podle vyjádření autora kdysi zdobil kancelář Václava Havla, se sice prodal s mírným nárůstem za 840 tisíc, monumentální (2 na 5 metrů) Autoportrét 1991–99 nabízený za 3,9 milionu korun nicméně zůstal nevydražen.

Z generace 60. let byla za vysoké ceny dražena ještě díla Jiřího Johna (900 a 336 tisíc), Huga Demartiniho (780 tisíc), Milana Grygara (780 tisíc), Adrieny Šimotové (540 a 432 tisíc) a Karla Nepraše (540 a 262 tisíc korun). Ve všech těchto případech šlo o prodeje za vyvolávací ceny, které však měly blízko k stávajícím autorským rekordům. V případě Adrieny Šimotové se například jednalo o nejvyšší cenu za její perforovanou kresbu, celkově o čtvrtou nejvyšší cenu za práci na papíře. Pro Milana Grygara šlo o druhý nejvyšší aukční prodej, pro Huga Demartiniho a Karla Nepraše o třetí.

Za vyvolávací cenu či jen s nárůstem do deseti tisíc korun bylo vydraženo 70 procent všech prodaných děl. Výraznější nárůsty zaznamenaly práce Magdaleny Jetelové, Věry Janouškové a především Ivana Bukovského. Obraz Adam a Eva od posledně jmenovaného vystoupal z 420 na 720 tisíc korun. Předchozí rekord tohoto šestašedesátiletého malíře, který stojí poněkud stranou aktuálního výtvarného provozu, byl jen o 60 tisíc nižší.

Od Magdaleny Jetelové se zatím v aukcích objevilo jen jedenáct děl, především jejích „maleb kouřem“ z posledních let, které odkazují k performanci Značení kouřem, která se uskutečnila v roce 1984 v Šáreckém údolí. Nyní nabízený obraz, který zdobil též obálku katalogu, byl dosud největší a nejvýraznější z těchto prací. Z vyvolávací ceny 540 tisíc se rychle dostal až na konečných 660 tisíc korun. V případě Věry Janouškové dražitelé bojovali o jednu z jejích charakteristických smaltových Košilek z přelomu 80. a 90. let. Z 240 tisíc její cena vystoupala na 396 tisíc korun.

Z autorů, kteří na výtvarnou scénu vstoupili v 80. a na začátku 90. let, se v nabídce objevili Jiří David, Stanislav Diviš, Vladimír Kokolia, Petr Kvíčala či Michal Nesázal. Dosažené ceny se většinou nijak zásadně nelišily od jejich předchozích prodejů, byť i zde padlo několik nových autorských rekordů. Z děl dnešních čtyřicátníků se nejdráže prodal dva roky starý obraz Corpus od Josefa Bolfa, který vystoupal ze 180 na 240 tisíc korun. Menší obraz Na rohu z roku 2010 se prodal za 90 tisíc korun.

Z nevydražených děl je třeba zmínit alespoň dvě milionové položky, obrazy Václava Boštíka a Zdeňka Sýkory, které byly nabízeny za 2,26 a 2,14 milionu korun.

Magdalena Jetelová: bez názvu
záznam kouřem, plátno,
170 x 250 cm,
cena: 660 000 Kč