František Vízner: Modrá hranolová mísa / 2009 modré kobaltové sklo, povrch broušený, leštěný a leptaný / 44,5 x 20 x 5 cm / Dorotheum 20. 9. 2014 vyv. cena: 260 000 Kč

Jak se podle Vás v současné době prodávají položky jako nábytek či ateliérové sklo?

V posledních letech sleduji jistý zvýšený zájem o design a celkově užité umění 20. století. Vysvětluji si to několika důvody. Tyto předměty byly dlouhodobě podceněny na rozdíl od obrazů z této doby, které dosahují závratných výšek. Také proběhla řada atraktivních výstav doprovázených kvalitními katalogy, což vždy zvedne zájem o daný obor. Posledním důvodem může být skutečnost, že ceny za obrazy se pro některé sběratele dostaly do takových výšek, že se více začali orientovat na design a užité umění. Obchodníci na tento trend samozřejmě zareagovali a užité umění 20. století se začalo více a systematičtěji nabízet v aukcích a galeriích.
 
Jak často se na trhu objeví takovýto "muzejní" soubor nábytku, jako je ten ze Zemánkovy vily v Holicích, včetně původních nákresů?
 
Je velmi unikátní, když se na trhu objeví větší soubor nábytku, u kterého se ví architekt i zadavatel. Navíc v tomto případě jsou součástí nabídky i původní plány architekta. Pro tento soubor nábytku je navíc zajímavé datum vzniku – rok 1911. Je to období, které je pro výtvarné umění mimořádně důležité. V tomto roce se zakládá Skupina výtvarných umělců, v českém prostředí dochází k recepci kubismu a stále více se prosazují moderní umělecké směry, zkrátka mění se celé výtvarné paradigma.

František Vízner: Kulovitá váza / 2000 / kouřové sklo, detaily z opalínového skla / průměr 18 cm / Dorotheum 20. 9. 2014 / vyv. cena: 240 000 Kč

Jsou na českém trhu nakolik poučení sběratelé, aby dokázali docenit například tento soubor?
 
Domnívám se, že na trhu jsou poučení sběratelé, kteří shánějí právě takováto autorská díla. Otakar Novotný je dostatečně známý architekt a Zemánkova vila je hojně publikovaná. Navíc většina takto kvalitních nábytků je ve státních sbírkách nebo na původním místě, tudíž nejsou a nebudou na prodej.
 
Snaží se čeští sběratelé o nákup celých kolekcí, nebo spíše nakupují jednotlivé špičkové věci?
 
Mám zkušenost, že je větší zájem o nákup jednotlivých kusů. U nábytku je to často z prostorových důvodů, roli také hraje vkus a zaměření sběratele. Jedná-li se o soubor nábytku, je mi vždy líto, že nebude pohromadě. Na druhou stranu se prodejem jednotlivých kusů potěší větší množství sběratelů. V muzeích často také vystavují pouze jeden kus a ne celý soubor.
 
Jakou má sběratelství skla u nás budoucnost?
 
Sběratelství skla je v západní Evropě, Americe a Japonsku respektovaným oborem posledních třicet let. České ateliérové sklo hraje v tomto oboru hlavní slovo, žádná významná sbírka skla se bez něj neobejde. Zároveň je české sklo ve stálých expozicích těch nejprestižnějších galerií světa – Metropolitní Muzeum v New Yorku nebo Victoria and Albert Museum v Londýně. V Čechách je bohužel autorské sklo ve stínu malířství, přestože jména jako Libenský-Brychtová, Vízner nebo Hlava jsou globálně známí umělci. A v tom vidím největší potenciál, až sběratelé objeví magickou krásu skla, jeho výrazovou pestrost a skutečnou výtvarnou kvalitu.

Otakar Novotný: Stolní lampa / 1911 obecný kov, niklovaný / Dorotheum 20. 9. 2014 / vyv. cena: 10 000 Kč

Co považujete v současné chvíli za akvizičně nejzajímavější v oblasti ateliérového skla? 

V autorském skle je určitě jistotou zisk děl světově proslulých autorů jako jsou Libenský-Brychtová, Pavel Hlava, René Roubíček nebo František Vízner. Určitě bych se zaměřil i na současnou scénu, kde lze zakoupit vizuálně atraktivní díla od "mladých" autorů za velmi rozumné částky.