V roce 1955 byl Emil Gilels (1916–1985) po více než třiceti letech prvním sovětským klavíristou, který koncertoval ve Spojených státech. Vladimíra Lekeše z pořádající aukční síně jsme se zeptali, jak se Zrzavého díla dostala do Ruska a následně zpátky do Prahy.
 

Jan Zrzavý: Tête / Hlava, 1912–45,
olej a tempera na plátně, fixováno na lepence, 36 x 28 cm,
vyvolávací cena: 4 500 000 Kč (+ 21% provize),
Adolf Loos Apartment and Gallery 28. 4. 2019

Emil Gilels je dodnes uváděn jako jeden z nejvýznamnějších světových klavíristů 20. století, jak se seznámil s Janem Zrzavým a s jeho tvorbou?
Emil Gilels studoval v Oděse, ve třídě Berthy Reingbald, která se stala jeho mentorkou a celoživotní přítelkyní. Bertha Reingbald pocházela z rodiny slavných architektů, vedla Gilelse v učení, umožnila mu živě koncertovat a také ho přivedla k výtvarnému umění. V roce 1950 navštívil Emil Gilels Prahu, účastnil se Pražského jara a potkal se i s Janem Zrzavým. Následně se při každé návštěvě Prahy Gilels setkává se Zrzavým. Prohlíží si jeho nová díla, odnáší si od něj vždy něco nového do své sbírky, vyjadřuje mistrovi obdiv k jeho práci a zůstávají přáteli po celý život. V roce 1958 Jan Zrzavý Gilelsovi daruje zátiší Tři barvy ovoce, k němuž se dochoval i dopis, který je krásnou ukázkou vzájemného respektu a uznání mezi oběma umělci.

Kolik Zrzavého děl a jakého charakteru Emil Gilels v průběhu let shromáždil?
Sbírku tvoří dva oleje a pět kreseb. Zrzavý ve svých portrétech stíral rozdíly mezi ženským a mužským vzezřením a dodával tak svým dílům větší nadčasovost. Neurčité pozadí plátna Tête/Hlava dává vyniknout tváři s podobným kouzlem jako tváře na plátnech malířova zbožňovaného Leonarda da Vinciho. Druhý olej Tři barvy ovoce je krásnou ukázkou ovocných zátiší Jana Zrzavého, ve kterých vládne klid, barevná důležitost i silné vlivy kubismu. Zajímavostí je, že Jan Zrzavý byl považován za gurmána a vynikajícího kuchaře. Recept jeho slavných jablíček s česnekem na olivovém oleji zmiňoval i Jaroslav Seifert ve svém díle Všecky krásy světa.
 

Jan Zrzavý: Tři barvy ovoce, 1951,
olej a tempera na plátně, fixováno na lepence, 21 x 26,5 cm,
vyvolávací cena: 2 100 000 Kč (+ 21% provize),
Adolf Loos Apartment and Gallery 28. 4. 2019

Z kreseb bych rád představil portrétní hlavu Krále/Krista, kde Zrzavý překračuje pouhý religiózní námět obrazu. Namaloval zde Krista jako důvěrníka lidské duše. Umělci šlo o vyjádření přirozeného napětí mezi člověkem a Bohem, mezi pozemským a nebeským, mezi realitou a snem. Král/Kristus i ostatní kresby Čínská princezna, Dáma/Královna, Dívka s měsícem/Diana a Mojžíš mají připsáno vedle signatury věnování rukou autora mistru Emilu Gilelsovi.

V jaké společnosti Zrzavého díla v Gilelsově sbírce byla, které další autory sbíral?
Vím, že v jeho sbírce byly díla například Fernanda Légera či ruských moderních malířů.
 

Jan Zrzavý: Král / Kristus,
pastel a tužka na papíře, 22 x 17 cm,
vyvolávací cena: 150 000 Kč (+ 21% provize),
Adolf Loos Apartment and Gallery 28. 4. 2019

Emil Gilels zemřel 14. října 1985 v Moskvě. Jak se Zrzavého obrazy a kresby dostaly zpět do České republiky?
Kontaktovala nás rodina Emila Gilelse žijící v zahraničí. Potomci už nemají takový vztah k českému výtvarnému umění. Proto jsou přesvědčeni, že by se díla měla dostat do rukou sběratelů, kteří tvorbu Jana Zrzavého náležitě ocení. Gilelsovy návštěvy dokládají popularitu Jana Zrzavého v širším uměleckém světě, nejen českém a nejen výtvarném. Jedná se tak o jedinečnou a neopakovatelnou aukční příležitost.

Nejdražším kusem kolekce je obraz Tête/Hlava, který je nabízen z datací 1912 až 1945. Ví se něco o osudech této malby před tím, než ji do své sbírky získal Emil Gilels?
Obraz byl až do 50. let ve sbírce Jana Zrzavého. Datace díla vychází od samotného autora, je takto například uveden v knize Dalibora Plichty Le peintre Jan Zrzavý – Symboliste moderne, která byla vydána ve francouzském jazyce v roce 1958 za přímé účasti malíře.
 

Jan Zrzavý: Krajina u Vadína (Lom), 1923,
olej na plátně, 57,5 x 73 cm,
privátní prodej, Adolf Loos Apartment and Gallery

Na vaší nedávné výstavě Josef Šíma – Jan Zrzavý: Obrazy ze slavných sbírek byla vystavena také rozměrná krajina Lom (Krajina u Vadína) z let 1921–23, která je reprodukována hned v malířově první monografii z roku 1939, po roce 1948 však už u nás nebyla vystavována. Toto dílo není na prodej, nebo je nabízeno jen privátně?
Hned první den se tento skvostný olej na naší částečně prodejní výstavě prodal. Bylo na něho několik dalších zájemců. Vzhledem k tomu, že se jednalo o privátní prodej, cenu nesdělujeme. Mimochodem tuto velmi úspěšnou výstavu, kdy jsme prodali skoro všechna nabízená díla, navštívilo za 12 dnů trvání více jak 11 tisíc lidí. To je neuvěřitelné číslo a všem návštěvníkům za jejich přízeň moc děkujeme.

Vedle děl z Gilelsovy sbírky budete dražit ještě Zrzavého obraz Kaplička II z roku 1939, který se na trh vrací po šestnácti letech. V květnu 2003 vystoupal z 360 tisíc na 600 tisíc korun, což tehdy stačilo na osmou příčku v malířově top 10. Dnes bude obraz startovat na více než pětinásobné částce a za více než tři miliony korun bylo vydraženo již pětadvacet Zrzavého obrazů. Můžete tento výrazný růst cen nějak komentovat?
Osobnost Jana Zrzavého a jeho dílo si popularitu a s tím spojené cenové ohodnocení nepochybně zaslouží.
 

Jan Zrzavý: Kaplička II, 1939,
olejová tempera na překližce, 27 x 35 cm,
vyvolávací cena: 2 900 000 Kč (+ 21% provize),
Adolf Loos Apartment and Gallery 28. 4. 2019