Po několika letech v J&T Bance spustila Anna Pulkertová vlastní Art Part Club.

Před dvěma roky založila Anna Pulkertová klub pro milovníky umění, kteří se nechtějí jen vzdělávat, chodit do ateliérů a bavit se s umělci, ale touží také umělecká díla nakupovat. Nemusí přitom mít desítky nebo stovky tisíc korun na pořízení jednotlivých obrazů či soch. Pulkertová členům svého Art Part Clubu otevřela cestu k frakčnímu vlastnictví, kdy si mohou koupit jen část díla, a stát se tak jeho spoluvlastníky.

Při budoucím prodeji díla mají nárok na podíl na výnosu. Do té doby si mohou dílo na rok půjčit a vystavit si ho doma nebo v kanceláři. „Za ty dva roky jsme už vybudovali poměrně reprezentativní sbírku mladého umění. Je v ní třicítka děl. Každý měsíc kupujeme jedno nebo sérii děl,“ říká Pulkertová. V depozitáři zůstávají jen čtyři díla. Ostatní visí na stěnách u členů klubu. 

Vzdělávání a nákupy

Uměním žije Anna Pulkertová od mala. Její otec je výtvarník. Sama pak vystudovala dějiny umění a kulturologii. Před založením Art Part Clubu se několik let podílela na rozvoji uměleckých aktivit J&T Banky, předtím spolupracovala s několika galeriemi a aukční síní. „Chodilo za mnou čím dál víc lidí z různých oblastí, kteří chtěli radu ohledně mladého umění. Část z nich chtěla umění sbírat, část nákup umění vnímala jako investici. Tak vznikla myšlenka Art Part Clubu, který propojuje vzdělávání o trhu s uměním s reálnými nákupy. Členové si osahají, jak trh funguje a někteří z nich pak pokračují v nákupech sami,“ vysvětluje podnikatelka.

Jednou z aktivit klubu jsou i vzdělávací semináře pro členy, diskuse s umělci nebo návštěvy jejich ateliérů.

Sama investuje do každé akvizice společně s ostatními členy. Prvním dílem v kolektivní sbírce byl obraz Anny Ruth. Klub ho koupil v září 2023. „V té době byla čerstvou absolventkou Akademie výtvarných umění. Nyní má za sebou několik sólových výstav, a to i v zahraničí. Hodnota obrazu je dnes dvojnásobná,“ říká Pulkertová. V akviziční politice chce Art Part Club dávat mladým umělcům prostor, aby je podpořit při rozjezdu jejich kariér.

Investice do podílů

Fenomén frakčního vlastnictví nakopl ve světě rozvoj technologií. V minulém desetiletí začaly vznikat platformy a aplikace, které nabízely investorům umělecká díla, do jejichž vlastnictví mohou investovat. Nejznámější je asi americká platforma Masterworks, která nakupuje jednotlivá umělecká díla, včetně velmi drahých kusů od renomovaných umělců, a investorům je upisuje pomocí investičních akcií. S nimi mohou navzájem obchodovat na sekundárním trhu, který Masterworks provozuje.

V Česku podobný model zvolila Portu Gallery, která díla upisuje pomocí vydávání investičních certifikátů. Jejich hodnota se odvíjí od hodnoty podkladového uměleckého díla. Pulkertová v Art Part Clubu zvolila model klasického spoluvlastnictví. Najde dílo nebo sérii děl, která dávají investiční smysl, a pomocí aplikace je nabídne členům ke koupi. Každý se může rozhodnout, kolik peněz chce do díla investovat. Na základě předběžného zájmu se cena rozdělí na jednotlivé podíly. Každé dílo má jinou spoluvlastnickou strukturu.

Prvním dílem, které společně členové Art Part Clubu koupili, byl obraz mladé malířky Anny Ruth.

Při nákupu všichni zájemci podepisují kupní smlouvu, na jejímž základě se stávají spoluvlastníky díla. „Zároveň uzavírají i smlouvu o výkonu spoluvlastnických práv, která upravuje práva a povinnosti k dílu nebo podmínky pro zapůjčení díla,“ dodává Pulkertová. O správu díla se stará klub, který je pověřen i k případnému budoucímu jednání o prodeji díla. S ním musí souhlasit nadpoloviční většina spoluvlastníků. Odkoupit ho může i jeden z nich. Vzhledem ke dvouleté historii zatím klub jen nakupuje, první prodeje by mohly přijít až za několik let.

Diverzifikace portfolia

Po dvou letech má klub padesátku členů. Členství je k ale k nákupům nezavazuje. „Rozhodují se podle toho, jestli se jim dílo líbí. Jsou ale i takoví, kteří nakupují pravidelně podíl v každém z nabízených děl,“ dodává Pulkertová. Pro většinu členů je spoluvlastnictví umění způsobem jak diverzifikovat svá investiční portfolia.

Frakční vlastnictví ovšem zůstává mezi českými sběrateli spíše okrajovým způsobem, jak nakupovat nebo investovat do umění. Z pravidelného průzkumu J&T Banka Art Report mezi sběrateli a dalšími účastníky trhu vyplývá, že tři čtvrtiny zapojených sběratelů nákup jen části díla neláká nebo nezajímá, protože chce mít doma dílo, které bude pouze jejich. K uskutečnění frakčního nákupu se přihlásily jen 4 procenta dotázaných. 

Ve světě je jsou čísla podobná. Podle Hiscox Online Art Trade Report z roku 2023 se do frakčních nákupů pustilo 9 procent oslovených sběratelů. Typicky do nákupu podílů investovali do 10 tisíc dolarů. Celosvětově se od roku 2007 do roku 2024 objem trhu frakčního investování do umění zvednul z nuly na 500 milionů dolarů. Zájem o tento typ investování je především mezi generací mileniálů a generace Z. Více než tři čtvrtiny mladších sběratelů a kupců umění podle reportu Hiscox zvažuje, že v příštím roce do podílového vlastnictví investuje.