Právo a umění: Další kolo papírového pekla aneb jak vyvézt dílo z EU

Právní průvodce pro sběratele umění

Šíření věhlasu českého umění a kultury mimo hranice EU je činností pro otrlé a připomíná vyřizování stavby jaderné elektrárny v chráněné krajinné oblast aneb jak díla Alfonse Muchy málem neodjely do Soulu.

Alternativní popis

Část sbírky děl Alfonse Muchy, kterou vlastní Portu Gallery, je až do 13. června k vidění v korejském Soulu v My Art Museum. Cesta do Koreje ovšem nebyla jednoduchá, minimálně z pohledu papírování. Protože jde o předměty kulturní hodnoty a zároveň kulturní statky, bylo nutné vyřídit jak osvědčení o vývozu z ČR, tak i povolení pro vývoz z EU. Celkem to znamenalo pro Osvědčení o vývozu 910 tištěných papírů s 1638 ručními podpisy a k tomu 1456 fotografií. K tomu je třeba připočíst téměř dvojnásobek papírů a fotografií pro vyřízení Povolení vývozu mimo EU. Celkem se všechny dokumenty vešly do třinácti šanonů. 

Co je kulturní statek

České právo pracuje s mnoha definicemi artefaktů pro různé situace v různých předpisech, které platí vedle sebe. Regulace vývozu artefaktů mimo EU se netýká „jen“ předmětů kulturní hodnoty (PKH), ale „kulturního statku“ což je pojem zákona č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství (dále jen „Zákon“). Co je kulturním statkem stanoví Nařízení Rady (ES) v příloze číslo 1
 

Právní rádce sběratele umění

Zákony, které byste jako sběratelé měli znát

Jak popsat umělecké dílo ve smlouvě

Máte doma předmět kulturní hodnoty?

Papírové peklo jménem osvědčení o vývozu

Další kolo papírového pekla aneb jak vyvézt dílo z EU



Zjednodušeně lze rozdíl popsat tak, že PKH představuje ochranu artefaktů významných z českého úhlu pohledu, kulturní statek představuje ochranu artefaktů významných z hlediska celé Evropy. Tento rozdílný pohled dopadá i na limity, kdy se artefakt stává chráněným kulturním statkem. Zejména se to týká limitů cenových, protože u kulturní statků se začíná (až na výjimky) až na 15 tisících eur (cca 375 tis. Kč), přičemž u PKH je hranice už na 6 tisících korunách. 

Přitom artefakt může být PKH, ale nemusí být kulturním statkem, ale pokud je kulturním statkem, s velkou pravděpodobností bude i PKH.  

Jak se pozná, že někdo vlastní kulturní statek 

Oproti určení PKH je situace jednodušší, protože Příloha č. 1 má pouze dvě strany (na české poměry je stručná), uvádí číslované kategorie artefaktů (podle celní nomenklatury)  a v některých případech stanoví limit stáří. Následně je k jednotlivým kategoriím přiřazen cenový limit. 

Takže:

  • nejste-li sami autorem artefaktu 
  • artefakt je uvedený v příloze č. 1 
  • v některých případech překračuje limit stáří 
  • a překračuje cenový limit pro danou kategorií

jedná se o kulturní statek. 

Jakmile máte artefakt, který je kulturním statkem, a chcete ho vyvézt z EU, musíte mít Povolení k vývozu. Pokud je váš artefakt kulturním statkem a zároveň i PKH (a pořád ho hodláte vyvézt mimo EU), potřebujete kromě Osvědčení k vývozu PKH z ČR (musíte vyřídit jako první) ještě Povolení k vývozu kulturního statku z EU. 

Pokud váš artefakt je obrazem z roku 1920 zakoupeným za 1,5 milionu Kč (tedy starším 50 let a dražším než 30 tis. Kč), pak je to PKH a musíte mít pro vývoz z ČR osvědčení o vývozu, ale není to kulturní statek (u obrazu je limit  150 tis. EUR), a  nepotřebujete už žádné další povolení pro jeho vývoz z EU. 
Máte-li litografií z 1902 za 400 tis. Kč, pak jde jak o PKH (starší než 50 let dražší než 30 tis. Kč), tak kulturní statek (starší 50 let, dražší než 15 tis. EUR) a potřebujete  i  osvědčení o vývozu z ČR, i povolení k vývozu z EU. 

Prakticky k žádosti o vývozní povolení kulturního statku z území EU 
Proces podání žádosti a vydání povolení k vývozu je (bohužel) podobný jako u Osvědčení k PKH, a pro majitelé kulturních statků i úředníky ministerstva je další administrativní noční můrou. 

  • Žádost se podává na formuláři žádosti o vývozní povolení, který je spolu s metodickým pokynem Ministerstva kultury k vývozu kulturních statků z celního území EU;
  • Žádost má 3 listy A4 (části A,B,C), které je nutné oboustranně vytisknout (pozor opravdu oboustranně);  
  • Ke každému listu žádosti musíte dále připojit 2 vytištěné fotografie vašeho kulturního statku o velikosti 9x 13 cm (zepředu a zezadu); 
  • Jako přílohu žádosti o vývozní povolení je třeba připojit Osvědčení o vývozu PKH (nebo jiný souhlas, povolení či osvědčení dle jiných právních předpisů). 
  • Žadatel (oproti PKH) musí vyplnit všechny příslušné kolonky dle pokynů a podpis na každém listu.

 

Celkem k jednomu kulturnímu statku jsou tedy potřeba tři oboustranně tištěné listy A4 se třemi ručními podpisy a šest tištěných fotografií plus jedna příloha.

Pokud tedy váš artefakt je PKH a zároveň kulturním statkem – pak celkem k jednomu kusu pro vývoz na výstavu např. do USA nebo Koreje budete potřebovat osm listů papírů a 14 tištěných fotografií. 

Kam s papíry

Žádost se podává u Ministerstva kultury na Odbor muzeí a galerií. V případě archiválií se žádosti podávají na Ministerstvo vnitra. Ministerstvo zkontroluje doklady a žádost a Povolení k vývozu vydá, má na to 10 dnů.

Autorka je partnerka PONCZA LEGAL s.r.o. advokátní kancelář 


Související články

Čapek, letošní skokan roku s obratem přes 30 milionů

Čapek, letošní skokan roku s obratem přes 30 milionů

Prodeje umělcových děl v první polovině roku

V první polovině roku měl druhý nejvyšší obrat po Emilu Fillovi Josef Čapek, který obdobným způsobem do pololetních výsledků zasáhl naposledy v roce 2022. Takové sumy nedosáhly ani jeho celoroční prodeje v posledních dvou letech. Za umělcovy práce ku...

18. srpna 2025
Hunt Kastner v hlavní sekci Art Basel a Trafo Gallery na Volta

Hunt Kastner v hlavní sekci Art Basel a Trafo Gallery na Volta

České galerie na zahraničních veletrzích

Se začátkem léta zaznamenala česká umělecká scéna mezinárodní úspěch. Hned dvě české galerie se základnou v Praze se zúčastnily významných veletrhů Art Basel a Volta Basel. Díky tomu na mezinárodní scéně zaujímají stále silnější postavení, což potvrz...

13. srpna 2025
Poválečnému umění letos kraluje Zdeněk Sýkora

Poválečnému umění letos kraluje Zdeněk Sýkora

Poválečné umění v první polovině roku 2025

Letošní pololetní bilance poválečného umění na sálových aukcích je v absolutních číslech srovnatelná s tou loňskou. Nicméně cenově tento segment vytrvale roste. Po dvou letech se na vrchol jak obratově, tak s nejdražším obrazem vrací Zdeněk Sýkora, o...

6. srpna 2025
Zobrazit všechny

Další články


<