Rakousko - Uhersko
Český šlechtický kříž z roku 1814
kříž: zlato, smalty, 30,5x28,5 mm 11,54 g, původní stuha
spona s miniaturou: rozměr spony 18,5x55 mm, miniatura kříže: zlato, smalty, 17x17mm, 8,30 g
znalecký posudek Doc. PhDr. Jiří Militký Ph.D. Dsc.
Aurea Numismatika – 113. aukce – 25.5.2024
Docílená cena: 2 640 000 Kč

Přelom 18. a 19. století byl obdobím plného neklidu. V roce 1789 vzplála ve Francii revoluce, která svrhla starý režim a nastartovala řadu nových konfliktů. Po revolučních válkách, které ustaly v roce 1802, vzplanuly v Evropě napoleonské války, které probíhaly od roku 1803 a definitivně skončily až  porážkou Napoleona I. v bitvě u Waterloo 18. června 1815 a po podepsání druhé pařížské mírové smlouvy.

Jedním z největších protivníků Francie bylo Rakouské císařství. Řada slavných bitev napoleonských válek se odehrála i na českém území, 1805 u Slavkova, 1809 u Znojma a 1813 u Chlumce nad Cidlinou. České země, jako jedna z největších a nejrozvinutějších součástí monarchie, značnou měrou přispěly k porážce Francie, což vedlo k podpoře nacionálního českého hnutí a obranná fáze Národního obrození se tak změnila na ofenzivní. 

K hlavním představitelům Českých zemí na rakouském dvoře patřila šlechta. Řada významných českých šlechticů tvořila za napoleonských válek 38člennou tělesnou gardu „Noblegarde“ samotného císaře Františka I., která vznikla pravděpodobně 10. srpna 1813 po vypuknutí poslední fáze napoleonských válek. Mezi nejslavnější české šlechtice, kteří tvořili tuto noblgardu patřili například Karel Filip ze Schwarzenberka, Jiří hrabě z Valdštejna, svobodný pán Jan von Dobřenský, hrabě František Xaver Kolowrat, rytíř Ignác z Heslova a další. Tito šlechtici měli za úkol doprovázet císaře v rámci osvobozovacích válek skrz německé země až do Francie.

V již dobyté Paříži podává 3. května 1814 nejvyšší komoří a plukovník hrabě Wrbna a polní maršálek svob. pán Duka návrh na povýšení a vyznamenání členů gardy. Císař František I., vědom si jejich zásluh, návrh přijímá a přikazuje komornímu úřadu zhotovit 46 odznakových křížů, z nichž 38 bylo uděleno českým šlechticům a 8 uherským gardistům. Uděloval je sám nejvyšší komoří hrabě Wrbna.

Vyznamenání v podobě „Českého šlechtického kříže“ je ukázkou mistrné zlatnické práce z období klasicismu. Základ tvoří čtyřramenný maltézský kříž, inspirovaný zřejmě císařským dělovým křížem, ze 14karátového zlata, vyplněný červeným smaltem a na aversu v poli dozdoben bílým smaltovaným a zlatem roubeným Českým lvem. Revers tvoří medailon se sedmiřádkovým nápisem: NOB. BOHEMIS. BELLOGALL. FIDIS CORPORIS CUSTODIBUS. FRANC. AUG. MDCCCXIV. / Českým šlechticům, věrným tělesným strážcům, za francouzské války císař František, 1814. Český šlechtický kříž byl nošen na levé straně prsou na stuze v zemských barvách.

ČESKÝ ŠLECHTICKÝ KŘÍŽ NA AUKCI AUREA NUMISMATIKA

Do současné doby se dochovalo a je známo pouze devět exemplářů Českého šlechtického kříže, které se nacházejí v soukromých sbírkách, sbírce Vojenského historického ústavu a ve sbírce státního zámku v Rychnově nad Kněžnou. Český šlechtický kříž nebyl doposud na aukcích nikdy dražen. 

Až loni v květnu na 113. aukci Aurea Numismatika se o Český šlechtický kříž mohli sběratelé utkat. Unikátnost podtrhl i fakt, že k draženému Českému šlechtickému kříži náleží jeho miniatura, která doposud nebyla známa ani v jediném exempláři a dostupná literatura se o ní taktéž nezmiňuje. Z vyvolávací ceny stanovené na 1,8 milionu korun unikátní a exkluzivně zachovalý Český šlechtický kříž vyšplhal na téměř 2,7 milionu korun, včetně aukčního poplatku a stal se tak nejdražším řádem prodaným na českých numismatických aukcích v roce 2024.

OD ČESKÉHO ŠLECHTICKÉHO KŘÍZE K ŘÁDU BÍLÉHO LVA

Český šlechtický kříž z roku 1814 se stal inspirací pro nejvyšší státní vyznamenání ČSR, Československý řád Bílého Lva, pocházející z rukou rytce Rudolfa Karneta. Je udělovaný od roku 1922 osobám, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Československo. V současné podobě, jejímž výtvarným autorem je Michal Vitanovský, je Řád Bílého lva udělován v České republice jako nejvyšší státní vyznamenání od roku 1994.

Použitá literatura:

• aukční katalog 113. aukce Aurea Numismatika
• Doc. PhDr. Jiří Militký Ph.D. Dsc.- znalecký posudek 18/2023
• Václav Měřička – Orden und Ehrenzeichen der Österreichisch-Ungarischen Monarchie, Vídeň 1974
• Ivan Koláčný – Řády a vyznamenání Habsburské monarchie, Elka Press Praha 2006
• wikipedia.org – Český šlechtický kříž