Bolestný Kristus / Čechy, 1400-20 / malba na pergamenu / 20,9 x 15 cm / přední a zadní strana

Podle aukčního katalogu jde o list z nedochované soukromé modlitební knihy. „Vykazuje charakteristické kvality českých iluminací, tak jak se vyvinuly za vlády Václava IV., kdy se Praha stala důležitým centrem výroby luxusních manuskriptů,“ uvádí katalog.

Erby při spodním rámu iluminace patří předkům krále Jiřího z Poděbrad. Jde o rodový znak pánů z Kunštátu a erb rodu Vartemberků. Latinský nápis na zadní straně je druhotný. Je datován rokem 1524 a týká se knížete Karla I. Minstenberského, který byl vnukem Jiřího z Poděbrad.

Aukční katalog za objednavatele považuje Viktorína z Kunštátu (1403-1427) a jeho ženu Annu, Poděbradovy rodiče. Dílo by pak muselo vzniknout až na počátku 20. let 15. století, tady v době husitských válek, což je dosti nepravděpodobné. Idenfikace manželky Viktorína z Kunštátu jako Anny z Vartemberka nemá navíc jednoznačnou oporu v pramenech.

I proto historik umění Jiří Fajt předpokládá, že jde o ranější práci. Objednavatelem podle něj byl pravděpodobně spíše Viktorínův starší bratr Jan, jehož manželka Eliška z rodu Vartemberků prokazatelně pocházela. „Jan z Kunštátu umřel patrně roku 1409 a právě tato okolnost může sloužit jako terminus ante quem pro datování rukopisu,“ uvádí Fajt.

„Prostředí konfesijně neklidné předhusitské Prahy by ostatně odpovídala i ikonografie celostranné miniatury zdůrazňující spasitelskou oběť Krista na kříži. Rána po Longinově kopí v Kristově boku byla středověkými exegety interpretována jako pramen všech svátostí, mezi nimiž právě eucharistie připomenutá velkým kalichem patřila ke klíčovým tématům teologických disputací tehdejších pražských církevních reformátorů,“ vysvětluje Fajt.

Za dílo z předhusitského období iluminaci považuje i Milena Bartlová, mimo jiné spoluautorka nedávné výstavy Umění české reformace. „Iluminace zobrazující Bolestného Krista obklopeného nástroji jeho umučení je vysoce kvalitní a bezpečně českou malbou z let před vypuknutím husitských válek,“ uvádí Bartlová.

Miniatura bude dražena v rámci aukce iluminovaných rukopisů společnosti Christie‘s, která se uskuteční 7. července v Londýně. Předaukční odhad počítá s cenou 50 až 80 tisíc liber (bez aukční provize).

Odbornice na iluminované rukopisy Milada Studničková, která loni jako první upozornila na tzv.  Kutnohorskou iluminaci (Středočeský kraj ji nakonec zakoupil za 612 tisíc liber), uvádí, že možnost koupě tohoto díla již probírala se zástupci Národní knihovny a Národního muzea. Národní muzeum podle ní v této věci již dokonce žádalo Ministerstvo kultury o mimořádnou účelovou dotaci, avšak neúspěšně.

Milena Bartlová soudí, že český stát by se měl iluminaci rozhodně pokusit získat. „Většina památek této doby byla zničena nebo se dochovala pouze v zahraničí. Vyříznuté iluminace tohoto typu jsou vlastně svébytnými obrazy a jako takové je má ve své sbírce kresby a grafiky Národní galerie v Praze. Ta, Národní muzeum nebo i Národní knihovna (které ale přísluší nejméně) - souhrnně tedy český stát zastoupený Ministerstvem kultury, by měly rozhodně usilovat o její vydražení,“ říká Bartlová.