Dnes máme osobnost multižánrového umělce Vladimíra Janouška (1922–1986) spojenu s neobvyklými sochařskými materiály a svérázným tvaroslovím. Přitom jej v mládí formovala spíše konzervativnější tradice uměleckého řemesla, klasické architektury a především akademického sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde prošel ateliérem pomníkového mistra profesora Josefa Wagnera. Vladimír Janoušek absolvoval v roce 1950 spolu se svou budoucí manželkou Věrou Havlovou, Miloslavem Chlupáčem, Olbramem Zoubkem nebo Evou Kmentovou. Osobní přátelství a obdobné umělecké názory je svedly dohromady také v umělecké skupině UB 12 (vstup v roce 1960), potkávali se také profesně na realizacích pro veřejný prostor nebo architekturu.

Třicátník Janoušek začínal jako figuralista s citem pro „stavebný charakter sošného tvaru“, jak kdysi popsal svůj přístup k moderní plastice. Dobře rozuměl architektonickým proporcím a urbanistickým účinkům výtvarného umění v městském prostoru, jak dokazuje například jeho raný reliéf na průčelí novostavby Domu módy v horní části Václavského náměstí v Praze (1956).

Kovová plastika Slunce u venkovního bazénu v plaveckém areálu v Praze – Podolí (1964/65).
Zdroj: www.archiweb.cz

Důležitou veřejnou zakázkou byla také účast na výzdobě ceněného plaveckého stadionu v Podolí, u jehož venkovní tribuny byla osazena kovová plastika Slunce (1964/65). Janoušek na této prestižní realizaci, mimochodem od roku 2020 prohlášené za kulturní památku, spolupracoval s Miloslavem Chlupáčem (reliéf Plavec nad vchodem) a Aloisem Fišárkem (mozaika ve vnitřním bazénu).

Vladimír Janoušek: Slunce (detail)

Svými sochařskými intervencemi zarezonoval i mezi zahraničními diváky a odborníky, kteří se s jeho robustním výrazem měli možnost seznámit například na světových výstavách, tzv. Expo, v Bruselu (1958), Montrealu (1967) a Ósace (1970). Normalizací přiškrcené ohlasy na v Japonsku prezentované monumentální sousoší Hrozba války a kyvadlo Neúprosnost času však vystavily autorovi tvrdou stopku. Vládní komise pro výstavnictví vypracovala na Vladimíra Janouška ryze negativní posudek, jehož následky si nesl až do konce života. Nesměl oficiálně vystavovat ani publikovat, k veřejným realizacím se dostával sporadicky.

Z vynuceného útočiště je dnes stálá expozice

 Pohled do rekonstruovaného ateliéru manželů Janouškových v Praze – Košířích.
Zdroj: Nadace Věry a Vladimíra Janouškových

Útočištěm se mu stal košířský ateliér, který pro něj a manželku Věru Janouškovou podle jeho návrhu vyprojektovala architektonická kancelář Hrubý, Cubr, Pokorný, kolegové z československého pavilonu světové výstavy v Bruselu. Tam shromažďoval soubory komponovaných krystalů, pohyblivých kyvadel, nastavitelných figur a plechových multidimenzionálních scén. Sofistikované konstrukce s různorodou povrchovou úpravou vídali jen jeho paní a nejbližší přátelé. Vladimír Janoušek zemřel na zdravotní komplikace poměrně nečekaně 8. září 1986.

Výtvarný odkaz

O sochařův umělecký odkaz pečovala až do svých posledních dní manželka Věra (†2010), která v roce 2004 založené Nadaci Věry a Vladimíra Janouškových postoupila jak movitou, tak nemovitou pozůstalost obou umělců. Správcovské povinnosti vykonává Museum Kampa, které stálo za dosud nejrozsáhlejší retrospektivou Vladimíra Janouška (2020–21), rekonstrukcí ateliéru v Košířích (2020–22) a zřízení stálé expozice pro veřejnost (2023).  

Pestrá aukční nabídka: kresby, objekty, malby

Na sekundárním trhu s uměním se sochařovy práce objevují v omezeném počtu, velká část výtvarného korpusu je dnes v institucionálních sbírkách nebo v majetku Nadace. Obchodují se většinou soukromé dary nebo rodinná dědictví, dražebníci nabízejí jak solitérní kusy, tak větší oborově pestré soubory. Databáze Artplus eviduje kolem sto padesáti přiklepnutých položek, což je těsně pod polovinou všech nabídek za uplynulé téměř tři dekády. Janouškova důležitá díla většinou nové majitele najdou a za výrazné objekty jsou ochotni utratit čtyřikrát půlmilionové a jednou dokonce milionové částky, nicméně čas od času odejde i nějaká známá plastika z licitace s nepořízenou.

Vladimír Janoušek: Bez názvu (Kyvadlo), 1967-69,
ocel, 48 x 41 x 42 cm,
Etcetera Art 23. 11. 2024
vyvolávací cena: 550 000 Kč (+24% provize)
neprodáno

To byl poměrně překvapivě případ ocelového bezejmenného Kyvadla, které sběratelé a sběratelky oslyšeli před dvěma lety u společnosti Etcetera (vyvolávací cena 682 tisíc korun vč. provize). Autorovu aukčnímu TOP 10 vládnou větší trojrozměrné realizace za statisícové sumy, nad dvě stě tisíc korun se vypracovala také jednička mezi obrazovými položkami (Kyvadla v krajině). Nejdražší desítka je rozprostřena celkem rovnoměrně do uplynulých dvou dekád, nejstarší zápis nese datum 2008 a nejnovější letošní březen. Podstatně dostupnější akvizice v desetitisícových relacích zastupují komornější asambláže nebo reliéfy. Zajímavým doplňkem do portfolia poválečného umění mohou být také Janouškovy kresby, dostupné místy i za tisícikoruny. Abstrahovaná torza nebo kyvadlové obrazce, provedené pevnou tušovou linkou, bývají nejčastěji náčrty k sochařským definitivám, které vinou politické a tvůrčí nesvobody vlastně nikdy nevznikly.

Na trhu

Vladimír Janoušek: Kyvadlo – Krystal II., 1971, 
dřevo, kov, olej, plech, 130 x 100 cm,
1. Art Consulting CZ  4. 10. 2026
vyvolávací cena: 250 000 Kč (+ 22% provize)

V souhrnné aukční matematice si doposud nejlépe vedl loňský rok s obratem kolem 1,4 milionu korun, nicméně první pololetí 2026 dýchá této slušné bilanci na záda. Jen za prvních šest měsíců se na trhu protočilo 1,3 milionu korun za Janouškovy práce, a to na sběratelské publikum čeká ještě podzimní a předvánoční část sezóny. K mání bude již začátkem října větší asambláž s názvem Kyvadlo – Krystal II, datovaná do roku 1971 a opatřená autentizací paní Věry Janouškové. Společnost 1. Art Consulting stanovila vyvolávací cenu položky na 305 tisíc korun včetně provize. Touto sumou pořadatelé cílí na letošní top dvojku a jistě by rádi zopakovali své dva nedávné prodejní úspěchy: statisícový ze začátku června (Tři kyvadla za necelých 281 tisíc korun) a bezmála milionový z prvního března (Figura s pozadím).

TOP 3 nejdražší díla Vladimíra Janouška na
tuzemských aukcích

1/ Růžová dáma (1985)

Vladimír Janoušek: Růžová dáma, 1985,
překližka, dřevotříska, hliník, šrouby a matice, olej, křída, 185 x 86 cm, 
Galerie Pictura 12. 10. 2016
konečná cena: 1 159 000 (vč. 22% provize)

Téměř dvoumetrová realizace z dřevotřískového a překližkového základu a nastavitelných hliníkových prvků a kování vznikla v posledních letech autorova života. Právě tzv. variabily jako výtvarné téma vystřídaly bohatou sérii kyvadel z konce 60. a 70. let. V obou sochařských přístupech Janoušek rozvíjel své představy o prostoru a čase za použití netradičních materiálů a technik. Pestrého výstavního turné Růžové dámy v 90. letech se bohužel nedočkal. Dílo bylo publikováno v monografii od historika umění a Janouškova bratrance Jaromíra Zeminy (1995), na trh vstoupilo v říjnu 2016. Již vyvolávací cena přes jeden milion korun u Galerie Pictura nabourala představu o tom, kolik běžně může stát domácí pozdně poválečné sochařství. Za takhle vysoké sumy se před deseti lety dražívalo jen výjimečně, a to ikonické kusy od Karla Malicha, Aleše Veselého, Karla Nepraše nebo Věry Janouškové. V té době trhem ještě také dozníval aplaus z rok starého aukčního výsledku objektu Míra času manželů Janouškových, který zamířil až k nevídaným dvěma milionům korun. V této atmosféře se Růžové dámě povedlo navýšení o sto dvacet tisíc korun na konečných 1,16 milionu korun včetně provize. Z pozice absolutní autorské jedničky se těší již desátým rokem.

2/ Figura s pozadím (1984)

Vladimír Janoušek: Figura s pozadím, 1984, 
dřevo, hliníkový plech, patina, šrouby, v. 140 cm,
1. Art Consulting CZ  1.  3. 2026
konečná cena: 915 000 Kč (vč. 22% provize)

Mírně podživotní plastiku vytvořil Vladimír Janoušek jako čerstvý šedesátník. Ve své oblíbené kombinaci dřevěného korpusu a plechových končetin, nastavitelných šrouby, tematizoval lidskou postavu, k níž měl vždycky blízko. Vždyť kdysi začínal jako portrétista a řada jeho realizací, byť abstrahovaných, se vztahovala k tělesné i duševní podstatě člověka. Položku s názvem Figura s pozadím představila letos v březnu aukční síň 1. Art Consulting. Nasadila jednu z nejvyšší vyvolávacích cen za Janouškovu práci vůbec, 915 tisíc korun, a kupující ji zaplatil či zaplatila. Počet půlmilionových dražebních úspěchů se tím rozšířil na čtveřici a zapsala se tak nová top dvojka.

3/ Kyvadlo na obzoru (1970)

Vladimír Janoušek: Kyvadlo na obzoru, 1970,
olej, plexisklo, kov na sololitu, 90 x 120 cm, 
Dorotheum 19. 10. 2008
konečná cena: 840 000 Kč (vč. 20% provize)

Metrový objekt na trojmezí vysokého reliéfu, asambláže a plastiky se stal průlomovým obchodem v rámci Janouškova sběratelského potenciálu. V říjnu 2008 společnost Dorotheum pořádala aukci, specializovanou na poválečnou epochu. Jak zpětně analyzoval článek na serveru Artplus, tento podnik nově nasvítil řadu do té doby méně známých autorů a autorek z 50. až 80. let a provětral celý sběratelský segment. Na řadu přišlo hned šest zajímavých Janoušků napříč technikami a žánry – malba, kresba, objekt, reliéf – a všechny zabodovaly. V čele s Kyvadlem na obzoru ze silného roku 1970. Položka zaznamenala téměř dvojnásobný nárůst na nevídaných 840 tisíc korun. Vždyť ještě o půl roku před tím stál menší variabil tehdy rekordních 328 tisíc korun. Nové maximum vydrželo osm let.

Nejdražší obraz Vladimíra Janouška na tuzemských aukcích

Kyvadla v krajině (1962)

Vladimír Janoušek: Kyvadla v krajině, 1962,
olej a vrypy na sololitu, 46,5 x 86 cm,
1. Art Consulting CZ  7. 12. 2025 
konečná cena: 219 600 Kč (vč. 22% provize)

Malířské disciplíně, možná lépe práci v ploše na pevné podložce, se umělec věnoval spíše jen doplňkově v první polovině své tvůrčí cesty. Oleje na sololitu nebo překližce rozvíjely jeho sochařské náměty, figury, krystaly nebo kyvadla. Loni v prosinci se publiku připomněly dvě Janouškovy obrazové položky ze 60. let, které ze své sbírky uvolnil Vladimír Železný.
V rámci velké probírky fondů Galerie Zlatá husa měly československé „šedesátky“ vyhrazeny samostatný dražební podnik na jaře 2025, nicméně středně velká Kyvadla v krajině a metrová Sedící žena byly včleněny až do třetího kola rozprodeje, v zimě. První z položek se vydražila za vyvolávací cenu, necelých 220 tisíc korun, o něco mladší figurální scéna s toutéž cenovkou zůstala bez odezvy. O Janouškovy malířské práce byl v uplynulých dekádách spíše kolísavý zájem, třebaže menší abstrakce bývají dostupné i za nižší desítky tisíc korun. Databáze eviduje přibližně třiadvacet nabídek v kategorii obrazů, zaujala asi desítka.

Nejdražší kresba Vladimíra Janouška na tuzemských aukcích

Proměny (1980)

Vladimír Janoušek: Proměny, 1980,
kresba na kartonu, 29,5 x 21 cm,
Galerie Pictura 25. 9. 2024
konečná cena: 37 200 Kč (vč. 24% provize)

Obzvlášť působivé jsou autorovy návrhy pro obrysová sousoší, která komponoval do několika plánů za sebou. Tím vznikal až jevištní hloubkový efekt, tolik vhodný pro případnou realizaci v tenkém plechu. Janouškovy kresby obecně sloužily často jako nákresy k plastikám a objektům, vypracovával je nejčastěji tuší na papíře nebo kartonu. V nabídkách aukčních síní a galerií se objevují poměrně pravidelně, někdy opakovaně, v počtu kolem dvou stovek položek. Cenové relace oscilují od tisícikorun po desítky tisíc, momentálně nejúspěšnější Proměny z počátku 80. let byly přiklepnuty touto dobou před dvěma lety u Galerie Pictura. Kresebná podoba některého z figurálních variabilů přitom v roce 2022 nového majitele či majitelku za stejnou částku nenašla.

Absolutní rekord za společné dílo manželů Janouškových

Míra času (1. polovina 60. let)

Věra Janoušková, Vladimír Janoušek: Míra času, 1. polovina 60. let,
dřevo, olej, smaltovaná kyvadla, 46 x 87 x 7 cm, 
Galerie Pictura  25. 3. 2015    
konečná cena: 1 920 000 Kč (vč. 20% provize)

Vladimír Janoušek a Věra, rozená Havlová, se potkali v roce 1946 v jedné třídě na VŠUP. Jako stejný meziválečná ročník měli obdobnou životní a studijní zkušenost, sblížili se a o dva roky později se vzali. Kreslili, navrhovali, modelovali, svařovali a montovali své sochy v jedné budově košířského ateliéru, ale každý ve svém křídle. Věra Janoušková přežila svého manžela o čtyřiadvacet let. Jednu z nepočetných ukázek tvůrčího souzvuku získala pod svá dražebnická křídla Galerie Pictura před devíti a půl lety. Středně velký objekt s názvem Míra času se skládal z dřevěné konstrukce malované olejem a autorových oblíbených mobilních kyvadélek, jejichž stylizovaná závaží sestavila Věra Janoušková z odpadního smaltovaného plechu, jejího pozdějšího dominantního sochařského materiálu. Literatura uvádí, že pro „první dámu českých skládek“, jak se umělkyni také přezdívalo, šlo o premiérové použití této techniky v uměleckém díle. Zajímavý tvůrčí příběh, raná datace, autentická provenience přímo od autorky a navíc publikování na přebalu katalogu k výstavě v roce 2004 raketově zatraktivnily sběratelský potenciál Míry času. Server Artplus tehdy přinesl zajímavý příspěvek o samotné licitaci, která přepsala tabulky obou Janouškových až do dnešních dnů. Objekt se vyšplhal ze 480 tisíc korun na čtyřnásobek, těsně pod dva miliony korun. Absolutní a doposud nepřekonané maximum jak pro sochaře, tak pro sochařku.