Toyen: Nature morte cubiste (Zmrzlina), 1923,
olej na plátně, 57 x 40 cm,
vyv. cena: 5 800 000 Kč (+ 20% provize), Galerie Kodl 1. 12. 2019

Na obálku katalogu byl vybrán nejranější z nabízených obrazů, kubizující zátiší, které bylo v závěru roku 1923 vystaveno na Bazaru moderního umění v pražském Rudolfinu, druhém společném vystoupení Devětsilu (kat. č. 171/174). "Teige, Štyrský, Remo a Toyen (obé pseudonymy) představují tu jednotný směr, v němž s kubismem Picassovým slučuje se i něco z purismu. Jsou to většinou půvabné a příjemné kolorované obrazy, hezky malované, které představují kina, nádraží, hotely, bary, lodi, dynamo, semafory, zátiší i hudební nástroje," charakterizoval vystavená dála v Lidových novinách Josef Čapek a dodával: "(...) někdy z nich vyvěrá i mnoho přímo památníkové rozkochanosti a sladkosti; rozhodně by mohly byti pro publikum tou nejméně provokativní částí výstavy." (více o Devětsilu zde) 
 

Disk, č. 1., listopad 1923

Obraz je dražen pod druhotným názvem Zmrzlina, který je ale poněkud zavádějící. Shodnou kompozici v kresbě, která byla v listopadu 1923 otištěna v časopisu Disk, Karel Srp v malířčině monografii z roku 2000 reprodukuje pod názvem Zátiší se sifonem. Nabízené plátno je vyříznuté z rámu, jedná se však o autorský zásah, s kterým se setkáme i u několika dalších malířčiných obrazů. Důvodem byla stěhování Toyen do Paříže v roce 1947 a potřeba starší obrazy snadněji transportovat. Až do své smrti měla Toyen obraz u sebe. V roce 1982 pak jako položka číslo 12, Nature morte cubiste, prošel aukcí její pozůstalosti. Nyní bude obraz startovat na 5,8 milionech korun (+ 20% provize).
 

Toyen: Ráj černochů, 1925
olej na plátně, 46 x 64 cm,
vyv. cena: 18 000 000 Kč (+ 20% provize), Galerie Kodl 1. 12. 2019

Chronologicky druhým nabízeným dílem je provokativní obraz Ráj černochů z roku 1925, ve kterém tehdy třiadvacetiletá malířka naivizujícím stylem, nicméně velmi explicitně, namalovala orgie odehrávající se kdesi v afrických tropech. Obraz za svého života nikdy nevystavila. V polovině 50. let jej věnovala jednomu ze svých pařížských přátel, básníkovi Georgovi Goldfaynovi. Širší veřejnost jej poprvé mohla vidět na její velké retrospektivě v Domě U Kamenného zvonu v roce 2000. Od té doby byl obraz prezentován na řadě výstav doma i v zahraničí, mimo jiné na výstavě Celník Rousseau: Malířův ztracený ráj, která se konala před třemi lety v Národní galerii. Obraz je nejdražší položkou aukce, jeho dražba bude startovat na 18 milionech korun (+ 20% provize). Prodej za vyvolávací cenu by stačil na čtvrtou příčku malířčina top 10. 
 

Toyen: Portrét Andrého Bretona, 1950
olej na plátně, 46 x 64 cm,
vyv. cena: 5 000 000 Kč (+ 20% provize), Galerie Kodl 1. 12. 2019

Další dvě nabízena díla pocházejí ze začátku 50. let a patří na samý začátek malířčiny poválečné tvorby. Prvním je portrét Andrého Bretona, který Toyen v únoru 1950 věnovala básníkovi k narozeninám. Reagovala přitom na jeho zájem o alchymii, hermetismus a okultní vědy, který v té době vrcholil. Bretonův profil zasadila mezi tři navzájem se protínající trojúhelníky obsahující motivy živlů: oheň vyjádřila náznaky plamenů v levé části, vzduch reprezentují vlaštovky vpravo, vně umístila dva kameny jako symboly země, které propojila vzájemným vlněním. Obraz se na veřejnosti objevil až v roce 2004 na aukci sbírky Bretonova blízkého přítele básníka Aleina Bosqueta. Zde jej za 78 tisíc eur (2,6 milionu korun) zakoupili američtí manželé Cullenovi. O deset let později svou sbírku české avantgardy nabídli v aukci Sothebys v Londýně (více zde). Obraz se prodal 122 tisíc liber (4,3 milionu korun). O pět let později je jeho vyvolávací cena stanovena na 5 milionů korun (+ 20% provize).
 

Toyen: U Černého slunce, 1951
olej na plátně, 41 x 51 cm,
vyv. cena: 5 000 000 Kč (+ 20% provize), Galerie Kodl 1. 12. 2019

Poslední nabízený obraz pochází z roku 1951 a patří do nepočetného cyklu pražských domovních znamení, který v malířčině tvorbě představuje svébytnou kapitolu. Jedná se o tři obrazy inspirované zcela konkrétními domovními znameními staré Prahy – U Zlatého kola, U Zlatého stromu a nyní nabízený obraz U Černého slunce. Podle Karla Srpa se nejedná ani tak o vzpomínku na malířčino rodné město, jako o reakci na Bretonovy úvahy o hermetismu. Všechna tři domovní znamení byla spolu s dalšími jedenácti obrazy z let 1950–53 vystavena v květnu 1953 v pařížské galerii A lʼÉtoile scellée. Šlo o první malířčinu samostatnou výstavu zaměřenou na díla vzniklá ve francouzském exilu (více zde).

Obraz byl současně reprodukován v monografii vydané nakladatelstvím Éditions Sokolova, což byl projekt tehdy třiatřicetileté Medy Sokolové, později Mládkové. "Přitahovala mě svou odvahou, vzdorem proti všemožným autoritám, tím, že žila po svém," vzpomíná Mládková na Toyen v knize Můj úžasný život. André Breton v úvodu zmíněné monografie dodává: "V novější tvorbě Toyen se nepřestává projevovat obrat k řešení jak vnějších, tak vnitřních konfliktů, které ji ovládaly. Co se týče prvých, prosazuje se od díla k dílu snaha být poslem dobrých zpráv. Nad všemi dřívějšími mukami převládá stále více jiskření dotyků a magické spleti souvislostí. Zpěv den (1950) a U Zlatého kola (1951) dokládají, že se na této tvorbě podílí stále víc jasná vyrovnanost a láska." Obraz U Černého slunce bude stejně jako Bretonův portrét startovat na 5 milionech korun (+ 20% provize).