Promokampaň ke staromistrovské aukci 1. července 2025 na fasádě centrály společnosti Christie’s na Kings Street v Londýně. Detail z Canalettova obrazu Benátky. Zdroj: Christie’s

U společnosti Christie’s se začínalo dražit v úterý 1. července. S nejvyššími ambicemi vstupovalo do licitace velké plátno italského mistra městské krajinomalby, Canaletta, které se navíc pyšnilo unikátní vlastnickou historií. Reprezentativní scenérie Benátky, Návrat galéry Bucintoro v den Nanebevstoupení Páně (Venice, the Return of the Bucintoro on Ascension Day) se záhy po svém vzniku počátkem 30. let dostala do Velké Británie, do kolekce vlivného sběratele a politika sira Roberta Walpola. Ten působil v letech 1721 až 1742 v roli historicky prvního premiéra a díky králem věnovanému londýnskému paláci založil tradici ministerského sídla v Downing Street 10.

V prvním patře dnes legendární rezidence, v rohovém pokoji nad krbem visela Canalettova veduta spolu s protějškovým Pohledem na Grand Canal celé jeho funkční období jako v podstatě současné umění, atraktivní svým „turistickým“ námětem. Velikonoční slavnosti Nanebevstoupení Páně byly totiž v tehdejších Benátkách staletou událostí, při níž se vládnoucí dóže na své luxusní lodi zvané Bucintoro každoročně vydával směrem k moři, aby oslavil svůj symbolický sňatek s Jadranem, zajišťující městu prosperitu a ochranu.

Giovanni Antonio Canal, Il Canaletto: Benátky, návrat dóžecí lodi Bucintoro při slavnosti Nanebevstupení Páně, kolem 1732,
olej na plátně, 89 x 138,1 cm,
Christie’s London 1. 7. 2025
konečná cena: 31 935 000 GBP 

Právě pod tímto názvem The Marriage of the Sea by the Doge, it’s Companion se plátno zaneslo do inventářů, což následně znesnadnilo jeho identifikaci. Záznamy z roku 1751 přinesly kusou informaci o prvním prodeji obrazu za 34 liber, dalších dvě stě let se dědil v rámci široce rozvětveného příbuzenstva. V roce 1940 se spolu s pandánem objevil v soukromé londýnské galerii za 4 400 liber, v 60. letech si našel cestu do Paříže. A v tamní aukční síni Ader Tajan se Canalettovým Benátkám poprvé dostalo rekordního ocenění, neboť se v roce 1993 vydražily za do té doby nevídaných 7,5 milionu liber (po převodu z francouzských franků). Autorské maximum si navíc připsalo titul nejúspěšnějšího starého mistra kdy prodaného ve Francii.

Nadšení z velkolepého úspěchu mírně zkalila skutečnost, že se dóžecí flotila po čtvrt tisíciletí nadobro oddělila od svého formátového a estetického protějšku, pohledu na Grand Canal.

Na začátku letošního července vystoupala malba z odhadovaných 20 milionů liber na konečných téměř dvaatřicet. Velmi drahému obrazu se poštěstilo být zároveň i nejúspěšnější akvizicí v celém letošním segmentu starých mistrů.

Giovanni Antonio Canal, Il Canaletto: Benátky, Grand Canal, pohled od Palazzo Balbi k mostu Rialto, kolem 1732,
olej na plátně, 86,5 x 138,5 cm,
Sotheby's London 7. 7. 2005
konečná cena: 18 600 000 GBP 

Se svým walpolovským pandánem se tak Canalettovy Benátky popasovaly alespoň na dálku, přes aukční statistiky, neboť do července platný rekord držel právě pohled na Grand Canal z dražby u Sotheby's téměř přesně před dvaceti lety. 7. července 2005  malba stála 18,6 milionu, trojnásobek původního odhadu.

Tiziano Vecellio: Podobizna šlechtice, sedícího před oknem, pol. 16. století,
olej na plátně, 120,3 x 97,2 cm,
Christie’s London 1. 7. 2025
konečná cena: 3 428 000 GBP

O řád níže než Canaletto se u Christie’s pohybovaly další prodeje. Například ojediněle dostupný Benátčan Tiziano Vecellio se představil propracovanou Podobiznou šlechtice (Portrait of a nobleman, seated before a window) z poloviny 16. století. Od roku 1976 do 1998 vystřídal obraz šest majitelů, než si jej do své staromistrovské sbírky vybral australský podnikatel a filantrop James O. Fairfax. V sydneyské National Gallery of New South Wales byl zpřístupněn veřejnosti formou dlouhodobé zápůjčky. Krátce po skonu majitele, v roce 2018, přešel do rukou současného vlastníka. Ten si představoval prodejní cenu mezi třemi až pěti miliony liber. Tak vysoko však londýnské publikum nezamířilo a kladívko odkleplo konečných necelých 3,5 milionu liber. Podobizna se tak zařadila na šesté místo Tizianova světového aukčního žebříčku. Souhrnné tržby za čtyřiatřicet položek činily více než 55,2 milionu liber.

Artemisia Gentileschi: David s Goliášovou hlavou, konec 30. let 17. století,
olej na plátně, 202 x 137 cm,
Sotheby’s London 2. 7. 2025
konečná cena: 1 992 000 GBP

O den později, první červencovou středu, se pozornost sběratelů a sběratelek přesunula ke konkurenci. Pořadatelé ze Sotheby’s se museli spokojit s celkovým nižším obratem 14,5 milionu liber. Téměř sedminou se na něm podílela velká žánrová malba David s Goliášovou hlavou (David with the head of Goliath) od vyhledávané barokní mistryně Artemisie Gentileschi. Dnes proslulá a ceněná autorka si na svůj téměř dvoumilionový úspěch musela náležitě počkat, neboť tenébristické plátno bylo ještě před půl stoletím určováno jako Giovanni Guerrieri, v 90. letech připisováno okruhu kolem Voueta a dokonce před necelými sedmi lety předkládáno jako Caravaggiovská škola (Hampel Mnichov, 2018). Jen pár dnů před samotným konáním mnichovské aukce experti přišli s novou, relevantnější atribucí Artemisii Gentileschi. Tehdy se obrazu zadařilo za 104 tisíc eur.

Detail signatury a části datace: ARTEMISIA [...] / FE[C]I[T] 16[…] na horní části Davidova meče (otočeno). Zdroj: Sotheby’s

Kupec inicioval další podrobná kunsthistorická a restaurátorská bádání, jež se mu notně vyplatila. Předminulý týden se tak obraz mohl pochlubit přesnější datací, konec 30. let 17. století v době autorčina londýnského pobytu, a zejména identifikací uvažovaného objednatele, jímž by měl být sám anglický král a malířčin obdivovatel Karel I. Autentifikačním objevem byl i nález signatury Gentileschi na čepeli Davidova meče, skryté po staletí pod nánosy prachu, zakalených laků a přemaleb.

James M. W. Turner: Přicházející bouře u Hot Wells House v Bristolu. Pohled od skály sv. Vincenta, 1792,
olej na plátně, 59,8 x 74 cm,
Sotheby’s London 2. 7. 2025
konečná cena: 1 870 000 GBP

Obdobně překvapivé osudy potkaly i další položku ze staromistrovské aukce, středně velkou marinu Přicházející bouře u lázní Hot Wells (The Rising Squall, Hot Wells, from St Vincent’s Rock, Bristol) od J. M. W. Turnera. 250leté výročí narození klíčové osobnosti ostrovního malířství jsme si připomněli letos v dubnu, nicméně vlna zasloužené „turnerománie“ v Británii neopadá.

Příležitosti blýsknout se něčím raritním se chopila také společnost Sotheby’s. Podařilo se jí získat vůbec první známé Turnerovo plátno, romantickou juvenilii z roku 1792, kdy bylo studentovi Královské akademie pouhých sedmnáct let. Atmosférickou kompozici rozbouřené hladiny, rozeklaných skal, kontrastního nebe a siluety historického sídla Hot Wells House vystavil v kariérní premiéře o rok později.

O Turnerově obrazu se pak dlouho nic nevědělo, zpětnou identifikaci zastřel i fakt, že v přehledových katalozích byla Přicházející bouře uváděna jako akvarel, nikoli olejomalba. Loni v dubnu se u anglické regionální galerie bristolské pobřeží nabízelo jako anonymní následovník menšího klasicistního krajináře Ibbetsona. Skromná akvizice najednou vystřelila díky pečlivé analýze včetně odhalení signatury do hvězdných sfér, neboť předaukční odhad 200 až 300 tisíc liber za Turnerovu položku zůstal jen na papíře a kladívko ve finále odkleplo částku téměř osmkrát vyšší. Obraz Přicházející bouře od teenagera-budoucí legendy evropského umění se dle médií stane důležitým exponátem v připravované exkluzivní výstavě Turner and Constable v londýnské Tate Britain na přelomu letošního a příštího roku.