Nejvzácnější předměty z dražené kolekce skla,
Arthouse Hejtmánek 24. 9. 2025 (online)

Vůbec nejstarší položkou celé kolekce je deset centimetrů vysoká křišťálová číše ve tvaru mušle z doby kolem roku 1620 pocházející ze Slezska. Z české produkce barokního sklářského mistrovství vyniká pohárek s víkem zdobený spirálou z rubínového skla vyrobený okolo roku 1700 v některé z jihočeských skláren. Jedním z největších artefaktů je pak téměř třicet centimetrů vysoký bohatě zdobený barokní pohár rovněž české produkce z konce 17. století nebo zlacený barokní pohár s víkem z německé Postupimi s portrétním medailonem Fridricha Viléma I. právě s proveniencí z Justovy sbírky. Ze stejné doby pochází i pohár na cukrovinky, tzv. lodička s rytými výjevy rybařící ženy a plachetnice.

Dále zde objevíme barokní dvoustěnné sklenice dekorované zlacením, z pozdější doby pak hyalitové sklo patřící k vynálezům hraběte Jiřího Augusta Buquoye. Zastoupen je v aukci také porcelán, jak míšeňský a vídeňský, tak český, konkrétně produkce významných provozů v Horním Slavkově, nejstarší porcelánce u nás, Březové či Lokti.

Pohár ve tvaru mušle, Slezsko, kolem roku 1620,
horský křišťál, výška 10 cm,
Arthouse Hejtmánek 24. 9. 2025 (online)

Ačkoli artefakty z Justovy sbírky tvoří jen poměrně malou část nynější aukce, není od věci si její dramatický příběh připomenout. Rudolf Just (1895–1972), úspěšný podnikatel v textilním průmyslu, majitel firmy Pleta, se zajímal především o starožitnosti (sklo, porcelán, keramika, numismatika) a soudobou fotografii. Předměty do své kolekce nakupoval od dvacátých let let nejen v Československu, ale rovněž v zahraničí, především ve Švýcarsku, kam dlouhodobě cestoval. Nakupoval nejen od tehdejších významných sběratelů, ale také od příslušníků šlechtických rodů.

Karl Pfohl: sklenice s motivem koně, Čechy, kolem roku 1855,
čiré sklo bíle a modře přejímané, reliéfní řezba, výška 13 cm,
Arthouse Hejtmánek 24. 9. 2025 (online)

Sbírka, kterou nashromáždil během více než čtvrtstoletí, čítala přes čtyři stovky předmětů. Uchovával ji ve speciálně upravené místnosti ve svém bytě v pražské Lodecké ulici, kde přežila i druhou světovou válku. Just byl
nacisty zatčen v roce 1944 a deportován do pracovního tábora Kleinstein nedaleko Opole v Horním Slezsku. Justova manželka Markéta, která byla židovského původu, jako jediná z celé své rodiny přežila hrůzy koncentračního tábora.

Po válce Just celou sbírku oficiálně přihlásil na úřadech a nacenil ji dvakrát větším obnosem než veškeré své podnikatelské aktivity (tehdy 305 tisíc korun). Předměty nakupoval ještě do roku 1949, pak už se věnoval pouze výzkumu, neboť starožitnostem, které sbíral, velmi dobře rozuměl. Sbírka mu zůstala, na rozdíl od jeho podniků, i po komunistickém převratu, nepouštěl k ní však z opatrnosti téměř nikoho a postupně upadala v zapomnění, ačkoli se nacházela stále na stejném místě až do počátku 90. let.

Nádoba na ocet a olej (guédoufl), 18. století,
foukané sklo, výška 23 cm,
sbírka Rudolfa Justa,
Arthouse Hejtmánek 24. 9. 2025 (online)

Sběratelská vášeň Rudolfa Justa byla již na konci 80. let beletrizována britským spisovatelem Brucem Chatwinem v novele s názvem Utz. Oba pánové se setkali někdy ve druhé polovině šedesátých let v Praze a Justova osobnost byla pro Chatwina natolik inspirativní, že jeho osudy, byť pod jiným jménem a spíše jako fikci důkladně mapující psychologii sběratele než přesné reálie (Utz například sbíral jen figurky z míšeňského porcelánu, které nakonec všechny nechal zničit), vtiskl do o dvacet let později vydané prózy. Zajímavým střípkem do skládačky je také skutečnost, že Chatwin, než se proslavil jako literát, pracoval v aukční síni Sotheby’s, kde se z nosiče vypracoval až v ředitele oddělení zabývajícího se impresionismem.

V roce 1992 vzniklo v režii George Sluizera podle knihy Utz stejnojmenné filmové drama, které o rok později na mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně obdrželo Zlatého medvěda za nejlepší film. Stříbrným medvědem za nejlepší herecký výkon byl oceněn i herec Armin Mueller Stahl. I přes tyto skutečnosti je ale obecné povědomí o jedné z nejvzácnějších domácích prvorepublikových kolekcí uměleckého řemesla mizivé. Cestu ke znovuobjevení kolekce umožnil pád režimu v roce 1989.

Pohárky, Čechy, 2. polovina 18. století,
kostní sklo, malba emailem, zlacení, výška 10 cm,
sbírka Rudolfa Justa,
Arthouse Hejtmánek 24. 9. 2025 (online)

Sebastian Kuhn, který v 90. letech do Sotheby’s nastoupil jako expert na keramiku a porcelán, byl obeznámený s Justovými odbornými články a z nejrůznějších indicií včetně několika nahodilých porevolučních prodejů ze sbírky se snažil o jejím osudu dozvědět více (v roce 2004 se Kuhn k příběhu vrátil v článku The extraordinary story of the legendary Prague collector). Snaha kontaktovat Justovy potomky dlouho vyznívala naprázdno (rodina mezitím kvůli sbírce prožila tragédii v podobě úmrtí jednoho z jejích členů, který v místě jejího pražského uložení přistihl zloděje).

Poté, co již zástupci Sotheby’s podléhali beznaději, byli Sebastian Kuhn a ředitel české pobočky Filip Marco znenadání pozváni na Slovensko do bratislavského panelákového bytu ve dvanáctém patře, kde rodina po tragické události v Praze přechovávala po všemožných zákoutích, třeba uvnitř sedací soupravy, více než tři stovky předmětů. O trezoru ve Švýcarsku, kde Just uložil velkou část numismatické kolekce, rodina do té doby neměla, i přes vlastnictví klíče od něj, žádné povědomí.

Sklenice z vrstveného skla, kolem roku 1840,
bílé a modré opálové sklo, broušení, malba, výška 12,5 cm,
sbírka Rudolfa Justa,
Arthouse Hejtmánek 24. 9. 2025 (online)

Prodej kolekce za částku bezmála 1,6 milionu liber v roce 2001 musel pro rodinu být velkým zadostiučiněním, avšak systematicky a znalecky budovaná kolekce Rudolfa Justa se tak nenávratně rozplynula. Předkupní právo si výměnou za udělení souhlasu s vývozem do Velké Británie vymínil slovenský stát a prostřednictvím dotace ministerstva kultury zakoupil více než pět desítek předmětů do sbírek Slovenského národního muzea. Jejich výběr však dodnes vyvolává řadu otázek.

Nelze než souhlasit s názorem Niny Gažovičové, která v článku A just! v magazínu 365° Slovenské národní galerie před osmi lety konstatovala, že tlak trhu s uměním je pro ucelené kolekce často mnohem nebezpečnější než velmi nepříznivé geopolitické okolnosti, kterými sběratelé na území Československa a obecně středoevropského prostoru museli v průběhu 20. století procházet.

August Böhm: sklenice, Čechy, 1. polovina 19. století,
čiré a rubínové sklo, broušení, malba, výška 14,5 cm,
sbírka Rudolfa Justa,
Arthouse Hejtmánek 24. 9. 2025 (online)

Předaukční výstavu si případní zájemci mohou v bubenečském aukčním domě prohlédnout až do 23. září. Vyvolávací cena všech předmětů se bude pohybovat od 500 do 20 tisíc korun. Připočíst je ještě nutno aukční provizi 24 procent.

Článek vyšel v zářijovém čísle časopisu Art+Antiques.