Suzanne Valadon: Dva akty / Koupající se, 1923,
olej na plátně, 161,6 x 130,2 cm,
Christie's London 15. 10. 2025
konečná cena: 1 016 000 GBP (vč. provize)

V případě francouzské malířky Suzanne Valadon (1865–1938) hovoří světové aukční databáze zcela jasně. Prodejnímu TOP 10 dominují výsledky z posledních čtyř let, kdy její díla uspěla za nižší tisíce eur či dolarů. Pozici aktuální sběratelské jedničky ovládla v polovině října charakteristická velkoformátová kompozice Dva akty / Koupající se (Deux nus ou Le bain) za dosud nevídanou sedmimístnou částku. Pořadatelé z londýnských Christie's namotivovali zájemce o půldruhého metru velký obraz sníženou sazbou DPH z dovozu díla do Velké Británie a ti jim odpověděli kladívkovou cenou kolem horní hranice katalogového odhadu. Plátno Suzanne Valadon pokořilo, po započtení poplatků, milion liber. Dražební statistika tak zaznamenala téměř desetinásobný nárůst za období osmadvaceti let, neboť v listopadu 1997 stály Dva akty u Sotheby’s v New Yorku necelých 190 tisíc dolarů.

Velmi mladé TOP 10, milionový rekord před dvěma týdny

Stejně jako konkrétní částky jsou však důležitá data uměleckých obchodů, která odpovídají nové vlně zájmu o tvorbu méně známé, a proto stále ještě dostupné klasické modernistky. Sběratelskou pozornost přitáhly k Suzanne Valadon dva velké výstavní podniky minulých let: autorčina americká premiéra v galerii The Barnes Foundation ve Filadelfii (2021/22) a putovní retrospektiva po muzeích ve Francii a Barceloně, zahájená v Métách a zakončená po roce a půl v květnu 2025 v sálech hlavního pořadatele, pařížské centrály Centre Pompidou. Obě akce doprovázel bohatý badatelský a publikační program, který přinesl celou řadu nových pohledů jak na malířčinu osobnost, tak na její umělecké dědictví. A přirozeně také rozvířil poptávku a nabídku autorčiných volných děl. 

160. výročí narození

Odborná literatura zmiňuje, že Suzanne Valadon vytvořila za pětapadesátiletou uměleckou kariéru přibližně pět stovek obrazů a tři sta kreseb, z nichž část spravují evropské či americké instituce. Jako dobově etablovaná a žádaná malířka je nicméně stále bohatě zastoupena v soukromých sbírkách a rodinných pozůstalostech, odkud se nejčastěji rekrutují položky na trhu. Důležitou roli v autentizaci a katalogizaci díla hraje již v roce 1963 založená nadace Comité Utrillo-Valadon, která pečuje o umělecký odkaz Suzanne Valadon, jejího syna Maurice Utrilla (1883-1955) a jejího druhého manžela Andrého Uttera (1886-1948). Expertní tým tohoto spolku také aktuálně připravuje vůbec první kompletní soupis autorčiny tvorby.

Osudový Montmartre, bohémský živel a Češi

Nejnovější příspěvky k životnímu i malířskému cirruculu Valadonové se soustředily jak na její první zkušenosti s výtvarným uměním v roli vyhledávané ateliérové modelky, tak na vyzrálou etapu její vlastní kreativity, z níž pocházejí nejoceňovanější portréty, figury nebo žánry. A oběma stěžejními oblastmi ji provázela výrazná česká linka.

Osudové rozhodnutí pro budoucnost tehdy čtyřleté dívenky zařídila její matka samoživitelka, pradlena a posluhovačka Madelaine Valadon. Ta se z nuzného středofrancouzského kraje přestěhovala na tehdejší venkovsky vyhlížející okraj metropole, stejně chudý Montmartre, kde se právě usazovali umělci, hudebníci, literáti a další bohémové, kteří by mohli potřebovat jejích služeb ve svých skromných domácnostech. Malá Marie-Clémentine Valadon se do pracovního procesu zapojila velmi brzy, od jedenácti let vypomáhala jako švadlenka, servírka nebo pouliční prodavačka.

Suzanne Valadon jako alegorie Slávy na Hynaisově oponě Národního divadla (1883).                       Zdroj: Marie Mžyková, Hynais, Praha 2025

Díky své drobné postavě o výšce kolem 155 centimetrů a odvážné povaze se začala prosazovat také jako akrobatka v nedalekých cirkusových programech, ale následky po pádu z visuté hrazdy její plány zhatily. Jako patnáctiletá slečna se rozhlédla po domovské čtvrti plné malířů či sochařů a nastoupila cestu úspěšné ateliérové modelky. V sevřené komunitě místních figuralistů si ji umělci vzájemně doporučovali, takže po léta pózovala například Puvisovi de Chavannes, Augustu Renoirovi nebo Henri de Toulouse-Lautrecovi. Ale stejně tak i Vojtěchu Hynaisovi, který v Paříži žil a pracoval celá 80. léta.

Vojtěch Hynais: Portrét Suzanne Valadon, 1889,
pastel na papíře na plátně, 44 x 37 cm, 
Galerie Kodl 27. 11. 2022
konečná cena: 2 160 000 Kč (vč. provize)

S poitalštěným jménem Maria a v teenagerském věku se stala předobrazem alegorie Slávy na oponě pro Národní divadlo v Praze (1883), jako mladou dvacátnici ji český akademik zachytil na nedávno draženém pastelu s kloboukem (Portrét, 1889, Galerie Kodl) nebo vtělil do celého aktu na plátně Varianty Pravdy (1891-95), dnes v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. Specialistka na Hynaisovu ikonografii, Marie Mžyková, ve své obsáhlé monografii z roku 2025 uvádí ještě několik dalších identifikací.

Pohled do výstavy Suzanne Valadon. Una epopeia moderna v barcelonském Museu Nacional d’Art de Catalunya (2024). Instalace obrazu Varianta Pravdy s doprovodnou fotografií Vojtěcha Hynaise s modelkou. 
Zdroj: Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě

Badatelka dále zmiňuje, jak nákladná byla výtvarná praxe figuralistů, když za jeden nahý ženský model musel malíř zaplatit minimálně deset franků denně. Nejaktuálnějším přírůstkem k povědomí o spolupráci českého mistra konce 19. století s budoucí modernistkou Valadon by mohla být novinka na trhu s uměním, menší olej na dřevěné desce Rudý plášť (The Red Cape) s podtitulem Podobizna Suzanne Valadon. Ten se objevil u australské galerie Belle Epoque Fine art v rámci sydneyského veletrhu, konaném v prvním listopadovém týdnu. Stručné katalogové heslo zmiňuje dataci 1890, původ z místní soukromé sbírky a prodejní cenu 150 tisíc australských dolarů.

Vojtěch Hynais: Rudý plášt (Suzanne Valadon), 1890,
olej na dřevě, 39,5 x 31,5 cm,
Belle Epoque Fine Art Sydney 
ANTIQUES & ART FAIR SYDNEY 6. - 9. 11. 2025
katalogová cena: 150 000 AUD (bez poplatků)

Před i za malířským stojanem

V té době však mladá dáma Valadon žila zcela jiný příběh, než v začátcích téměř desetileté spolupráce s Vojtěchem Hynaisem. Začala používat jméno Suzanne, které pro ni vymyslel přítel Henri de Toulouse-Lautrec v narážce na biblický příběh o krásné dívce Zuzaně, kterou při koupeli v lázni pozorovali nestydatí starci. A navíc, v roce 1883, se jako osmnáctiletá stala matkou chlapce Maurice. V těhotenství tak měla více času na svou roky vysnívanou zálibu, kreslení.

Zkušenosti z pózování před malířským stojanem doplnila konzultacemi s Lautrecem a především Edgarem Degasem, díky němuž se jako vůbec první žena dostala do výtvarného spolku Société Nationale des Beaux-Arts (1894). Komornější práce na papíře časem rozšířila o figurální malbu středních i větších formátů, první sólo výstavu ji uspořádal jeden z tehdejších nejprogresivnějších pařížských galeristů, modernistický trend-setter Clovis Sagot, v roce 1911.

Suzanne Valadon: Adam a Eva (André Utter a Suzanne Valadon), 1910, 
olej na plátně, 119,1 x 129,9 cm, 
Phillips New York 14. 5. 2025
konečná cena: 279 400 USD (vč. provize)

To už měla třicátnice Suzanne Valadon za sebou další řadu životních zvratů. Syn Maurice Valadon dostal druhé příjmení po malířčině blízkém příteli z 80. let, katalánském malíři Migueli Utrillovi y Morliusovi, a potýkal se s psychickými a závislostními problémy, jimž jeho matka chtěla předcházet zapojením syna do výtvarných aktivit. Pokus o úplnou rodinnou konstelaci s pařížským podnikatelem skončilo záhy rozvodem, když umělkyně v roce 1909 potkala svého osudového muže a Mauricova mladšího kamaráda, malíře André Uttera.

Po pěti letech se vzali a jako bouřlivácká skupinka La Trinité maudite nebo Trio inferna (Prokletá trojice nebo Pekelné trio) se nesmazatelně zapsali do dějin meziválečného Montmartru. Z desátých a dvacátých let pocházejí Valadonové nejsilnější díla, často inspirovaná vztahem s o jednadvacet let mladším manželem (obraz Adam a Eva) a osobitou introspekcí, z níž Suzanne vychází jako ukotvená žena středního věku. Malovala volně i na zakázku, obchodním těžištěm se staly reprezentativní portréty, krajiny nebo zátiší. Tímto obdobím se prolíná druhá významná česká stopa.

Les Kars: celoživotní přátelé Georges a Nora

V roce 1922 se Valadonovi blíže seznámili se svými sousedy z Rue Cortot, manželi Karsovými, tedy českým malířem Georgem Karsem (kralupským rodákem Jiřím Karpelesem) a jeho paní, Francouzkou Norou. Spřízněné umělecké duše se dalších několik let vídaly téměř denně a ze vzájemné inspirace vznikla řada dnes ikonických děl.

Suzanne Valadon: Podobizna Nory Kars, 1922,
olej na plátně, 73,5 x 54 cm,
Centre Pompidou, Paris © Centre Pompidou, MNAM-CCI/Bertrand Prévost/Dist. GrandPalaisRmn

Suzanne Valadon zvěčnila madame Kars (Portrait de Nora Kars, 1922, Centre Pompodiu), Georges Kars se opakovaně věnoval Mauricovi Utrillovi, již etablovanému malíři (např. obraz Portrét, Galerie Kodl, 2023 nebo skica Malíř, Adolf Loos Apartment and Gallery, 2016) i jeho matce (autentický uhel Suzanne Valadon na smrtelném loži / Suzanne Valadon sur son lit de mort, 1938, Centre Pompidou). Zajímavou sondu do jejich kulturního společenství přinesla také v březnu skončená výstava École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž, kterou do Valdštejnské jízdárny připravila Anna Pravdová z Národní galerie.

Georges Kars/Jiří Kars: Portrét malíře Maurice Utrilla, 20. léta,
olej na plátně, 64 x 54 cm,
Galerie Kodl 28. 5. 2023
konečná cena: 660 000 Kč (vč. provize)

Až karikaturní nadhled si nesla také Karsova kresebná momentka této pestré skupinky, kterou před třemi lety dražila společnost Aukce aukcí. Známá pětice byla identifikována buď fyziognomií nebo jmény: zleva Suzanne Valadon, Nora Kars, Georges Kars, na voze zleva André Utter, Maurice Utrillo.

Georges Kars/Jiří Kars: Suzanne Valadon s Norou a Georgem Karsovými, 1923,
kombinovaná technika na papíře, 28,5 x 34,5 cm,
Aukce aukcí 21. 4. 2022
konečná cena: 28 800 Kč (vč. provize)

Ještě ve třicátých letech zvali manželé Karsovi Suzanne Valadon do Prahy na návštěvu a výhledově možná i na výstavu, ale pětašedesátiletá umělkyně se na cestu již nevydala. Tři roky před smrtí se rozvedla, svého psychicky křehkého syna Maurice oženila se zámožnou a spolehlivou dámou Lucie Valore, pozdější správkyní uměleckého odkazu výtvarné trojice a zakladatelkou nadace Comité Utrillo-Valadon. Malířka pracovala až do vysokého věku, zemřela v dubnu 1938. Její o generaci mladší druhý manžel André Utter ji přežil jen o deset let. Naopak zdravotně labilní syn Maurice Utrillo, zvaný kronikář Montmartu, byl jako malíř aktivní ještě po sedmdesátce (†1955).

Lucie Valore-Utrillo: Portrét Utrillo, 1944,
olej na kartonu,  14 x 14 cm,
Arthouse Hejtmánek 10. 12. 2019
vyvolávací cena: 40 000 Kč (+ 20% provize)
neprodáno

Odkaz Valadonových

Suzanne Valadon se za svého života dočkala čtyř velkých monografických výstav, ale na další dekády byla upozaděna její vlastní tvorba ve prospěch Mauricova celosvětového ohlasu. O první retrospektivu se pokusili v pařížském Musée National d'Art Moderne, v roce 1967, reprezentativnější podnik s aktualizovaným pohledem na autorčinu pozici v předválečné a meziválečné Francii se povedl až po dalších více než padesáti letech, v loňské a letošní výstavní sezóně. Ke 150. výročí narození byl její původní pařížský ateliér zrenovován a zpřístupněn v rámci známého Musée de Montmartre.

Malířka na českém trhu

Suzanne Valadon: Olše na louce, 1922,
olej na plátně, 65 x 54 cm, 
European Arts 21. 3. 2015
konečná cena: 396 000 Kč (vč. provize)

Christies's London 26. 6. 2015
konečná cena: 10 625 GBP (vč. provize)

Na tuzemském trhu s uměním se doposud objevilo jen jedno zásadnější dílo Suzanne Valadon, a to půlmetrový olej na plátně Olše na louce (L'Aulne dans la prairie) s přípisem na zadní straně. Sběratelé jej v březnu 2015 zakoupili u společnosti European Arts za necelých 400 tisíc korun, aby jen o tři měsíce později změnilo pořadatele a kladívko. Obraz s bohatou předchozí provenienční historií se přesunul k londýnským Christie's a byl přiklepnut za více než deset a půl tisíce liber (vše vč. provize).

V českých zemích se v době před nacistickou okupací nacházelo patrně větší množství autorčiných prací, neboť stejně jako jiné kresebné a malířské „souvenirs“ z tehdy již domovské Paříže byly součástí větší sbírky Georga Karse v jeho vinohradském bytě. V ničivém víru zabavování, rozprodávání a ničení židovského majetku za druhé světové války se kolekce nedohledatelně rozptýlila a vdova po umělci, paní Nora Kars, se s ní v celku již nikdy neshledala. Zajímavý vhled do zastoupení Suzanne Valadon v malířově pozůstalosti by mohla přinést nová expozice soukromého Muzea G. Karse v sousedství rodného tzv. Karpelesova mlýna v Kralupech nad Vltavou, jejíž otevření bylo naplánováno na rok 2025.