V případě Siona a Anderleho šlo současně o první milionové prodeje obou autorů. Dohromady aukce vynesla téměř 23 milionů korun a nového majitele našlo čtyři pětiny ze sedmi desítek nabízených děl. Za více než milion bylo vydraženo šest obrazů, dalších 32 děl se prodalo za částky nad sto tisíc korun.

Nejdražším dílem večera se stal obraz Bílá noc od Adrieny Šimotové, který vystoupal z 1,79 na 2,97 milionu korun. Tento výsledek je o to pozitivnější, že stejná aukční síň obraz v březnu neúspěšně nabízela za 2,14 milionu korun. Malbu z roku 1971 jsme tehdy představovali v rubrice Na trhu s poznámku, že „by bylo překvapením, kdyby se obraz minimálně za vyvolávací cenu neprodal“. Prvním umělčiným dílem, které v aukci překonalo hranici jednoho milionu, se nakonec stal obraz Zrcadlo, který byl v červnu společností 1. Art Consulting vydražen za 1,89 milionu korun.

O největší překvapení aukce se postaral obraz Medúza z let 1966–67 od osmasedmdesátiletého Zbyška Siona, který vystoupal z 348 tisíc na více než 2 miliony korun. Sion, jehož dosavadní aukční rekord měl hodnotu 432 tisíc korun, se tak rázem zařadil po bok Theodora Pištěka a Karla Malicha mezi nejdražší žijící autory. Nutno dodat, že srovnatelné dílo ­(časnou datací i rozměry), se v aukci dosud neobjevilo. V případě osmdesátiletého Jiřího Anderleho, který je ceněn zejména pro své grafické dílo, se o rekord postaral obraz Hudebníci z roku 1993. Z vyvolávací ceny 420 tisíc vystoupal na 1,14 milionu korun, což je téměř šestinásobek autorova dosavadního aukčního maxima. ART+ eviduje všehovšudy dvě desítky Anderleho obrazů a Hudebníci byli dosud nejvýraznějším autorovým dílem, které se objevilo v aukci.

O nový rekord Andreje Bělocvětova se postaral drobný Kubistický portrét Josefa Sudka ze začátku 50. let. Obraz se prodal za vyvolávací cenu 576 tisíc korun a předchozí autorovo maximum z letošního června tak překonal o 150 tisíc. V případě Vladimíra Boudníka rekordu dosáhl rozměrný monotyp z roku 1957, který vystoupal z 84 na 264 tisíc korun. Další dva menší listy se prodaly s výraznými nárůsty za 120 a 114 tisíc korun, což je rovněž řadí mezi pětici nejdražší Boudníkových děl. Jiří Hilmar své dosavadní maximum vylepšil jen o deset tisíc, když se jeho reliéf Papírová struktura z konce 60. let prodal za vyvolávací cenu 468 tisíc korun. Dílčím rekordem v kategorii prací na papíře je také cena 372 tisíc korun za rozměrnou kresbu barevnými křídami Světlo od Karla Malicha. Zajímavostí je, že na trh se toto dílo vrátilo po roce, loni v prosinci se na aukci Prague Auctions prodalo za 262 tisíc korun.

Dalšími výraznými prodeji jsou půlmilionové ceny za díla Stanislava Kolíbala, Jana Kubíčka a Jana Merty. Cena 576 tisíc korun za Kolíbalovu sochu Á un certain moment z roku 1967 je čtvrtou nejvyšší za autorovo dílo. Kubíčkův Obrazový rastr se systematickým uspořádáním barev se s cenou 540 tisíc zařadil na pátou příčku v autorově top 10 a pro Mertu je cena 528 tisíc korun pátou až šestou nejvyšší. Rekordem na českém trhu je cena 360 tisíc korun za objekt Bílý prostor Stana Filka, na Slovensku však byla jeho díla dražena již i výrazně dráž.