"Když jsem uviděl v novinách drobné avizo o aukci, bylo mně jasné, že pojedu do Stockholmu, protože kde se naskytne člověku příležitost viděl na vlastní oči průřez celým dílem pana Nagela.

Spolu se synem jsme navštívili předaukční výstavu v úterý odpoledne. Ve vstupních prostorách na celé levé straně dominoval autorův rozměrný triptych, který se nakonec neprodal, vpravo nad stolkem s občerstvením nádherně barevný Pohled přes okno a dále v kruhové patrové galerii s centrálním kuželovitým světlíkem připomínajícím Topičův salon visela další rozměrná díla. Z nich vynikalo Zátiší s býčí hlavou i díly skvělému nasvícení, které upoutalo i synovu pozornost a hodnotil obraz jako jeden z nejhezčích /jak se ukázalo při aukci, má dobrý vkus/. Chvíli jsme si poseděli i před decentně nasvícenou Velkou přehlídkou, za ní pak nalevo byla krásná skupina obrazů Skákající Jack, Černá sobota s překrásnými rámy. Mě zaujal i trošku vedle v rohu zastrčený tmavý Mezi nocí a deštěm, prostě byla to pastva pro oči. V další místnosti pod schodištěm pak byly ve vitrínách stovky drobných děl. Od přítomného dohlížejícího staršího pána, který se pochválil, že navštívil Prahu, jsme obdrželi pěkný katalog k výstavě.

Ve středu jsme ve 13,00 hod. usedli v sále spolu s 30-40 účastníky. Za mikrofonem vedl pán první polovinu dražby poněkud suchopárně, málo akčně,nad hlavou obrazovka s cenami ve Švédských korunách, eurech, dolarech i librách, vedle něj slečna u internetových příhozů, po bocích dvě velké obrazovky s obrazy a nalevo 10 většinou telefonistů. Menší obrazy přinášeli mladí pomocníci napravo vpředu na stojan. Seděli jsme po položku 79- Mezi nocí a deštěm, příhozy na ni však byly pro mě příliš vysoké, telefonisté předtím u obrazů z třicátých let nestačili zvedat ruce pro příhozy, v sále se zapojoval většinou jen jeden pán v první řadě spíše neúspěšně.

Pak jsme se vrátili až k položce 203- Skrz okno- nádherně barevný, optimistický obraz z mně se líbících 60-tých let, doufal jsem že bude můj, leč nevím kde se v sále v rohu objevil pán profesorského vzezření s velkou koženou aktovkou, který mě neustále přebíjel až zabil, postavil se a důstojně odkráčel. Škoda, že se mu nezpozdila místní doprava!! Takže do třetice všeho dobrého a udělal jsem si radost jiným obrazem z roku 59.

Stockholm jsme pak procházeli až do neděle, modrá voda, zelená tráva, impresionisticky vybarvené podzimní listí, čistota a klid - balzám na duši. Město kavárniček, ve kterých vám dají druhé presso jako pozornost podniku sídlícího v bývalé konírně ze 16. století, v každém podniku voda ve džbánech a překapávaná káva volně k dispozici dle libosti, starožitnictví, bistra s převahou sushi barů, muzeum se zlatými poklady Vikingů /obdobné zlaté poklady jsou u nás zamčeny v muzejních sejfech/, muzeum moderního umění s výraznou protifašistickou tématikou, radnice, chrám sv. Mikuláše, Vasamuzeum s lodí atd. V sobotu jsme pak zajeli vlakem tiše šumícím a přitom ukazujícím rychlost 205 km/hod do studentské Uppsaly s katedrálou a hrobem krále Gustava Vasy, zelenými parky a stovkami jízdních kol zaparkovaných u nádraží.

Co mě však nejvíc padlo do oka je fakt, že na první pohled je vidět, že peníze vybrané z daní jsou investovány pro potřeby lidí-čistota, cyklostezky, informovanost, služby."

O aukci děl z pozůstalosti Endre Nemese ve Stockholmu jsme vás informovali zde a zde.