Z trojrozměrné tvorby čerstvého pětadevadesátníka Kolíbala vybrali pořadatelé nástěnnou instalaci Koherence ubývání, práci typickou pro sedmdesátá léta minulého století. Po nečekaně zdařilé výstavě v Miláně v roce 1973 úřady Kolíbalovi zakázaly vystavovat v tehdejším Československu. Musel si proto najít jakousi introvertní formu prezentace „jen pro sebe“. Soustředil se na prostředí svého ateliéru, v němž si začal skládat jednotlivé prvky do vzájemných vztahů s prostorem, stěna nebo podlaha se staly součástí autorova konceptu.

V kombinaci syrových železných desek a tu nataženého, tu povoleného provázku se sochař vypořádal s celoživotními uměleckými tématy, často v protikladném vymezení: prostorem vnitřním a vnějším, labilitou versus stabilitou, napětím a uvolněním, linií nebo plochou. Na trhu se nabízejí všechny podoby Kolíbalova díla, kresby, asambláže, reliéfy i objekty, nicméně mezi nejžádanějšími kusy figurují právě instalace ze 70. let minulého století.

 

 

Koherence vstupuje do aukce s cenou 1,08 milionu včetně provize, což je historicky nejvyšší vyvolávací částka za Kolíbalovo dílo. S jediným příhozem by vyrovnala dosavadní druhé místo v celkovém pořadí autorových děl, Cestu kamene, která se loni v Galerii Kodl prodala za 1,14 milionu korun. K absolutnímu rekordu by pak autorovi museli dopomoci dražitelé alespoň dvojnásobným nárůstem, jako se to povedlo v roce 2018 u díla Povaha čáry a plochy, za kterou vítěz aukce i zaplatil 1,92 milionu korun.

Na nadcházející aukci by mohla také překvapit  rozměrná Dřívková kresba Milana Grygara. V červnu 96letý výtvarník si prošel stejně jako Kolíbal Vysokou školou umělecko-průmyslovou. Zatímco Kolíbal studoval ilustraci v ateliéru užité grafiky profesora Strnadela, Grygar absolvoval na malířském oboru u Josefa Nováka a Emila Filly. Těžiště umělecké práce ale našel v experimentu.

Roky 1965 a 1966 patřily rytmizovaným akustickým kresbám netradičními nástroji, v tomto případě dřívkem namočeným do tuše a rozpohybovaným autorovými gesty a pohyby. Vzniklé kruhové segmenty se fantasticky obracejí, stoupají a klesají, a to jen v monochromatické barevnosti. Stopy po dřívku pokrývají celou plochu a zdůrazňují tak jistou tenzi mezi jejich drobným tvarem a velkými rozměry podkladu (160 x 140 cm).

Na aukcích se někdy objevují Grygarovy o zhruba padesát let pozdější a barevnější varianty této techniky za částky kolem půl milionu korun, nicméně původní realizace ze 60. let mají ambice dosáhnout mnohem výše. Předkládaná Dřívková kresba bude začínat na 800 tisících korunách (+ 20% provize), šesté nejvyšší vyvlávací ceně v nedělní aukci. Ke kladívkovému milionu by ji přiblížily už jen čtyři příhozy, k vyrovnání prodejní ceny za jiný obraz z téže série dokonce jen dva (draženo v roce 2008). Stejná aukční síň byla před více než dvěma lety svědkem i momentálně platného Grygarova maxima, necelého 1,6 milionu korun za minimalistické plátno z roku 1998.

 

 

Do únorového výběru se vešla ještě jedna výtvarně-hudební práce, Modrá partitura z roku 1973. Vyvolávací cena této hravé kresby fixem na notovém papíře bude 130 tisíc korun (+ 20% provize), což je na aktuální poměry obvyklá částka.

Vstupte do databáze Artplus.cz