Online licitace společnosti Aukce aukcí se sice odklepávaly od úterý 3. do čtvrtka 5. březny, nicméně příhozová dobrodružství se u konkrétních položek odehrávala dny až týdny před termínem. O pestrou nabídku tuzemského výtvarného umění živě soutěžily desítky sběratelů a sběratelek, jen devětatřicet z nabízených 260 děl se vrátilo ke svým původním majitelům či majitelkám. Ke koupi byly ukázky malířské, kresebné, grafické i sochařské tradice od převážně známých jmen české umělecké scény, od meziválečné epochy po současnost.

Václav Radimský: Svítání na Labi, 1918-20,
olej na kartonu, 75 x 89 cm,
Aukce aukcí 3. 3. 2026 (online)
konečná cena: 546 000 Kč (vč. 20% provize)

Do výsledkové listiny se vešlo 221 záznamů v čele s milionovým Václavem Špálou, přes půl milionu vystoupali například malířka Míla Doleželová, sochař Václav Cigler nebo krajinář Václav Radimský. V cenově dostupnějších hladinách byli mezi nejvyhledávanějšími autory multižánrový Ota Janeček, jehož 30. výročí úmrtí si připomeneme letos v červenci, nebo Zdeněk Burian, na jehož tvorbu se pořadatelé specializují dlouhodobě. Zajímavé prodeje si připsali také Michael Rittstein, Karel Malich nebo Artuš Scheiner.

Václav Špála: Letní kytice v bílé váze, 1922,
olej na plátně, fixováno na kartonu, 74,5 x  63,5 cm,
Aukce aukcí 3. 3. 2026 (online)
konečná cena: 1 800 000 Kč (vč. 20% provize)

Dražební jedničkou se stala třičtvrtěmetrová Letní kytice v bílé váze od Václava Špály. Monogramovaný a do roku 1922 datovaný obraz odkazoval na malířovo modré období a jeho celoživotní oblibu v květinových zátiších, v nichž experimentoval s barvou, kompozicí a diváckým účinkem. Sám autor hovořil o svých pracích jako o kytkách a Karel Srp v aukčním katalogu upřesnil, že právě pod tímto názvem obraz pravděpodobně vystavil na své samostatné přehlídce v Brně v listopadu téhož roku. Větší olej na plátně, fixovaném na kartonu, měl milionové ambice hned od začátku, neboť zahajoval na 1,2 milionu korun. Kupující se přihodili dalších šest set tisíc, než pomyslné kladívko odkleplo konečnou částku 1,8 milionu korun.

Pro velmi čile obchodovaného a stále poptávaného klasika české malby to znamenalo momentálně nejdražší prodej roku 2026, neboť šlo o vůbec první letošní větší obrazovou položku. V rámci Špálovy speciální květinové kategorie se tomuto dílu dařilo kolem dvacátého místa. Milovníci říčních scenérií si přišli na své v případě akvarelu Anenské údolí s Divokou Orlicí z umělcových pravidelných letních plenérů, tentokrát na Potštejnsku (150 tisíc korun).

Míla Doleželová: Svatba, 1967,
olej na plátně, 219 x 139 cm,
Aukce aukcí 4. 3. 2026 (online)
konečná cena: 961 200 Kč (vč. 20% provize)

Oproti všeobecně známému Václavu Špálovi je Míla Doleželová (1922–1993) osobností, již divácká veřejnost i sběratelské kruhy teprve objevují. A společnost Aukce aukcí má na tomto poli zásadní úlohu, neboť většina prodejů z poslední doby proběhla právě přes tyto dražebníky. Před pár měsíci, začátkem prosince 2025, se tleskalo částce přes 420 tisíc korun za Dívku s kopretinami (Aukce aukcí) a originální telčská malířka a vnímavá pozorovatelka světa se obratem vyšvihla z maximálně desetitisícové autorky na téměř půlmilionovou.

Po čtvrt roce tak mohli pořadatelé počítat již v jiných řádech. Velkoformátovou scénu Svatba vypravili před publikum s dosud nevídanou vyvolávací částkou, 300 tisíc korun včetně provize. Několik úvodních limitací posunulo příhozový start ještě o něco výše. O položku intenzivně soupeřilo sedm účastníků sedmapadesát cenových kroků. Rekordních přes 961 tisíc korun za Svatbu překonalo autorčín obrat za celý loňský rok.

V nabídce zazářil také menší olej na sololitu Dívka s mašlemi ve vlasech (téměř 385 tisíc korun), čímž se z polozapomenuté Míly Doleželové, o jejíž odkaz se stará Univerzitní centrum Masarykovy univerzity v Telči, záhy stala jedna z nejdražších žen roku 2026 na tuzemském trhu. Jako ilustrátorku ji koncem března představí na své aukci také Aukční dům Zezula.

Václav Cigler: Studna, 2001,
sklo, kov, 13 x 59 cm,
Aukce aukcí 3. 3. 2026 (online)
konečná cena: 744 000 Kč (vč. 20% provize)

Za vysoké statisíce se vydražil skleněný objekt Studna od architekta, sochaře, šperkaře, teoretika a pedagoga Václava Ciglera. Výrazného prodejního úspěchu, konkrétně aukční top dvojky vůbec, se umělec bohužel nedožil, zesnul začátkem ledna tohoto roku ve věku šestadevadesáti let.

Absolvent Akademie výtvarných umění v ateliéru Josefa Kaplického měl vždy blízko k precizní technice a vizionářskému prostorovému cítění, jež mohl uplatnit ve všech formátech své tvorby se sklem: od obrovských realizací v architektuře přes světelné a kinetické plastiky po originální šperky. Podle návrhů Václava Ciglera vznikly interiéry stanic pražského metra Náměstí Míru, Náměstí Republiky a Křižíkova, světelné systémy v bratislavském Slovenském národním divadle, v Domě kultury v Banské Bystrici či v Lázních Sliač nebo úpravy presbytáře v chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně či umělecká díla v chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli.

Na trhu bývá zastoupen svým volným uměním, byť jen sporadicky, kolem nižších jednotek položek ročně. Na začátku března nabízený objekt z čirého taveného skla Studna pocházel z roku 2001 a měl poměrně bohatou výstavní i dražební historii. Dva záznamy z let 2009 (Prague Auctions) a 2015 (Dorotheum) naznačily, že tehdy požadované částky, kolem půl milionu korun a výše, byly na tehdejší publikum přeci jen příliš vysoké. O více než dekádu později se situace změnila a sběratelé a sběratelky ukázali kupní sílu. Z katalogových 360 tisíc korun vynesli položku na více než dvojnásobek, bohatě přes 700 tisíc korun. Licitace trvala pětapadesát kroků a zapojila se do ní trojice dražitelů. Studni patří momentálně druhá příčka v Ciglerově aukčním žebříčku, na dohled zatím rekordního Periskopu II za 780 tisíc korun (1. Art Consulting, 2021).

Ota Janeček: Ecce homo, 1962,
olej na kartonu, 68,5 x 49 cm, 
Aukce aukcí 3. 3. 2026 (online)
konečná cena: 306 000 Kč (vč. 20% provize)

Mezi smutná výročí přibude začátkem léta i vzpomínka na 30 let od skonu Oty Janečka. Multižánrový a velmi plodný výtvarník loni oslovil sběratele a sběratelky za nevídaných více než dvacet milionů korun v součtu všech veřejných prodejů na sekundárním trhu a nadcházející měsíce asi ukáží, jaká část pozůstalosti či které solitérní kusy budou k mání letos. Ze tří Janečkových prací, plátno, karton, pastel, se nejlépe dařilo většímu oleji Ecce homo z roku 1962, který přes 45 příhozů dokráčel až nad 300 tisíc korun.

Zdeněk Burian: Dlouhý lovec, 1955,
kvaš na papíře,  35,5 x 25 cm,
Aukce aukcí 5. 3. 2026 (online)
konečná cena: 468 000 Kč (vč. 20% provize)

Do zajímavé žánrové paralely se dostaly soubory dvou ilustrátorských velikánů své doby, Zdeňka Buriana a Artuše Scheinera. Portfolio společnosti Aukce aukcí zanícení burianologové sledují setrvale a celoročně a nejinak tomu bylo i začátkem března. Mezi kresbami a ilustračními skicami kraloval barevný kvaš Dlouhý lovec k dobrodružnému románu Alberta Vojtěcha Friče, vydanému poprvé v roce 1955. Nikdo z deseti účastníků licitace se nehodlal svého trofejního kusu vzdát, takže se cena scény z paraguayské divočiny měnila dokonce dvaadevadesátkrát, na téměř šestinásobek původních 84 tisíc korun. Za celkem jedenáct kvašů, perokreseb či akvarelů utratili sběratelé a sběratelky za dva dny přes 1,4 milionu korun, oslyšena zůstala jediná položka.

Artuš Scheiner: Žirafy, 1928,
kombinovaná technika na papíře,  27 x 25 cm,
Aukce aukcí 5. 3. 2026 (online)
konečná cena: 56 760 Kč (vč. 20% provize)

Zatímco Burianovy ilustrace se staly synonymem pro mládežnickou literaturu, segment dětských knih si ve dvacátých až třicátých letech podmanil Artuš Scheiner. Dospělí čtenáři jej znali z Boženy Němcové nebo Julia Zeyera jako mistra secesní linky a bytostného figuralistu, do paměti mladších školáků se zapsal jako autor série o Kulihráškovi. Mezi lety 1926 až 1935 vyšlo s obrovským ohlasem čtrnáct dílů veselých, naučných i fantastických příběhů, zveršovaných Martou Voleskou a ilustrovaných Artušem Scheinerem.

Trhem procházejí celé autentické kresebné soubory s Kulihráškem, dražené někdy jako celek, jindy solitérně. Před dvěma týdny si u společnosti Aukce aukcí odbyly svou obchodní premiéru tři ukázky z Kulihráškova výletu, který vyšel v nakladatelství Gustava Voleského, autorčina otce, v roce 1928. Jak Žirafy, tak Velbloudi i Pštros zahajovali na týchž dvanácti tisících korunách a všechny také slušně uspěly. Největší sběratelskou pozornost si uzmula zvířata s dlouhými krky a držela ji padesát příhozových kroků, než padlo konečných téměř 57 tisíc korun. Trio ilustrací se vešlo do první desítky Scheinerova aukčního curricula.