Josip Plečnik: křeslo prezidenta Masaryka, 1923−25, dřevo, koženka, 99 x 66 x 64 cm, cena: 1 318 000 Kč

Plečnikovo křeslo startovalo na pouhých 180 tisících korun. Vysokou dosaženou cenu vysvětluje hlavně jeho výjimečná provenience. Podle dobových fotografií i inventárního čísla jde o jedno ze tří křesel, které Plečnik navrhl pro pracovnu prezidenta Masaryka. V 70. letech se prezidentská kancelář rozhodla křesla prodat. Dvě z nich po 80 Kč za kus koupil státní podnik Klenoty, o osudu třetího se až do dnes nic nevědělo. Správě Pražského hradu se po roce 1989 podařilo dvě z křesel získat zpátky, jedno před deseti lety dokonce na aukci Sýpky. V květnu 2006 zde vystoupalo ze 115 na 200 tisíc korun. I nyní měla SPH o křeslo zájem, byla však připravena zaplatit maximálně čtvrt milionu, což se záhy ukázalo jako příliš nízká cena.

Úspěchem je rovněž cena 840 tisíc korun za rondokubistickou komodu, v katalogu uváděnou jako dílo podle návrhu Josefa Gočára. Šlo sice o prodej za vyvolávací cenu, na českých aukcích se však dosud jen pár kusů nábytku prodalo dráž. Komodu zhotovily Pražské umělecké dílny a jejím původním majitelem byl pravděpodobně Cyril Bartoň z Dobenína, což naznačují intarzované iniciály CB. Bartoň z Dobenína byl textilní průmyslník a filantrop z východních Čech, pro kterého na rekonstrukci zámku v Novém Městě nad Metují před a po první světové válce pracovali Dušan Jurkovič a Pavel Janák. Angažmá Josefa Gočára není doloženo, nějaké kontakty lze však předpokládat. Identifikace komody jako Gočárova díla se však opírá jen o stylovou podobnost s jeho nábytkem pro pražskou Legiobanku a v katalogu není nikterak vysvětlena. Pravdou také je, že na podzimním veletrhu Antique byl tento nábytkový kus pražskými eStarožitnostmi nabízena bez určení autorství.

Josef Gočár (připsáno): Komoda Cyrila Bartoně, mahagonová dýha, intarzie kombinací exotických dřevin, 129,6 x 64,7 x 94,6 cm, cena: 840 000 Kč

Z dražených starožitností stojí za zmínku ještě podlahové hodiny podle návrhu Josefa Márii Olbricha, které našly nového majitele za vyvolávací cen 96 tisíc korun, nebo párová ratanová křesla podobná těm, jaká ve svých interiérech používal Adolf Loos. Vítěz aukce za ně nabídl 114 tisíc korun. Bez kupce naopak zůstala bílá šatní skříň navržená slavným architektem pro jeho manželku Linu. Vyvolávací cena byla v tomto případě stanovena na 384 tisíc korun.

Nejdražší položkou aukce nicméně nebylo Plečnikovo křeslo, ale jedno z Fillových zátiší z roku 1924. Obraz Zátiší s kukuřičným klasem se prodal za vyvolávací cenu 4,5 milionu korun. Za statisícové částky pak byla dražena díla Vojtěcha Hynaise, Julia Mařáka, Kamila Lhotáka či Oldřicha Blažíčka. Nejvíce se bojovalo o Mařákův Vnitřek lesa a zátiší s třešněmi od Oldřicha Blažíčka, které vystoupaly z 216 na 432 a 372 tisíc korun. Ze současného umění byl pak zájem o sochařský objekt Super Brain od Milana Kunce (576 tisíc), rozměrnou malbu Jiřího Černického (240 tisíc) nebo obraz Zasa som nestihol vinobranie od Andreje Dúbravského (132 tisíc korun). Pro Jiřího Černického se dokonce jedná o nové aukční maximum.

V kategorii prací na papíře byla hlavní událostí dražba sedmi koláží Jiřího Koláře z cyklu Ornitologie moderního umění. Prodalo se všech sedm z nich, dohromady za 362 tisíc korun. S mírným nárůstem ze 78 na 84 tisíc korun se prodala serigrafie Zdeňka Sýkory 100 linií III.

Emil Filla: Zátiší s kukuřičným klasem, 1924, olej na plátně, 59,5 x 75 cm, cena: 4 504 000 Kč