Mediálním prostorem rezonoval příběh o v podstatě náhodném objevu obrazu ve francouzsko-libanonské sbírce, do níž se dostal kolem roku 1950 akvizicí přímo z autorčina pařížského majetku. V ateliéru setrvával přes pětadvacet let, neboť až na jediné vystavení v Galerie d´Art Contemporain (1926, kat. č. 57), na premiérové přehlídce Jindřicha Štyrského a Toyen po jejich přesunu do Paříže, nebyl ani znalcům ani veřejnosti znám.

Nejasnosti působilo i malířčino záměrné antedatování do roku 1920, jímž Serenádu přičlenila k šestici dalších děl, podle expertů s cílem spojit je ještě s pražskou kariérou (jako například rekordní Cirkus). Ve světle nejnovějších poznatků se středně velký olej na plátně váže k jejímu ranému tvůrčímu období, konkrétně k cestě dvaadvacetileté odhodlané začínající výtvarnice na Azurové pobřeží, do Monaka a Paříže na přelomu let 1924 a 1925. V rámci francouzského pobytu navštívila na několik týdnů i Benátky a zkompletovala tak své inspirační zdroje: objevovala kouzlo městské lidové zábavy, karnevalů, cirků, pouličního umění, vnímala hédonistickou přímořskou atmosféru, seznamovala se blíže s jihoevropskou i koloniální exotikou.

Toyen: Dýchání spánku, 1958,

olej na plátně, 65,5 x 46 cm, 

vyvolávací cena: 8 000 000 Kč (+ 21% provize),

Adolf Loos Apartment and Gallery 27. 11. 2021

 

Své zážitky zpracovávala až naivistickým malířským výrazem, s důrazem na detail a kompozici. V dražené Serenádě se odehrává typické milostné dostaveníčko maskovaného hudebníka s jeho vyvolenou, které však není autentickým okamžikem vyznání lásky, ale precizně vystavěnou scénou ve stylu commedia dell´arte s kulisami, krásnými kostýmy a přitažlivými herci. Signovaný obraz bude aukční síň vyvolávat za nejvyšší cenu dne, 12,1 milionu korun včetně provize, a organizátoři předpokládají, že nezůstane jen u jednoho či dvou příhozů.

Galerie představuje i další výtvarné polohy Toyenina díla. Silné surrealistické plátno Dýchání spánku ze sbírky německo-švýcarské umělkyně Meret Oppenheimové za částku 9,68 milionu korun v pomyslném žebříčku minimálních podání sekunduje, erotická kresba z roku 1932, začínající na 1,5 milionu korun, figuruje jako šestá nejdražší položka. Tato práce na papíře již prošla pozůstalostním prodejem v Paříži v loňském roce (více o sbírce Kahnových zde).

Hlavní pozornost zájemců o sobotní aukci bude pochopitelně obrácena k aspirantům na rekordní sumy, nicméně ani díla vyšší střední kategorie by neměla zůstat bez povšimnutí. Za zajímavý příspěvek k historiografii českého výtvarného umění kolem roku 1900 lze považovat metrové plátno Návštěva od malíře, grafika a redaktora Miloše Jiránka. Na první pohled standardní trojportrét mladých žen v dobovém interiéru získává na atraktivně, pokud ztotožníme modelky s konkrétními dámami z pražských intelektuálních kruhů.

Jiránek zachytil setkání tří přítelkyň a soudobých či budoucích múz několika umělců: slečen Kláry Heyrovské, Milady Vrchlické a Zdeňky Reinsbergové. Nejnovějšímu datování obrazu kolem 1905 odpovídá jak svobodný stav portrétovaných (dle rodných příjmení), tak jejich věk mladých žen po dvacítce. O několik let starší Jiránek znal nejlépe Miladu Vrchlickou, dceru básníka a spisovatele Jaroslava Vrchlického, u něhož při studiích na akademickém gymnáziu bydlel a celou rodinu navštěvoval v Nových Dvorech, a Kláru Heyrovskou, nejstarší dceru právníka a profesora Leopolda Heyrovského a sestru budoucího Nobelisty Jaroslava, s jejímž snoubencem, akademickým malířem a pedagogem Arnoštem Hofbauerem pojilo autora blízké celoživotní přátelství.

Angažovali se ve spolkových aktivitách Mánesa, zpravodajovali pro Volné směry, spoluorganizovali výstavy Augusta Rodina (1902) a Edvarda Muncha (1905), vzájemně se inspirovali – Portrét Hofbauera od Miloše Jiránka / titulka Obrázkové revue se stojícím Jiránkem od Hofbauera –, sdíleli ateliér v trojské vile Havránka. Výtvarně nadaná Klára navíc byla spolužačkou Jiránkovy dívky Antoníny, s níž docházela do kreslířské a malířské školy pro dámy při UPŠ. Třetí ženou na obraze je jejich vrstevnice Zdeňka Reinsbergová, dcera poslance a univerzitního rektora Josefa Reinsberga, budoucí manželka malíře a grafika Jaromíra Strettiho.

Arnošt Hofbauer: Podobizna paní Kláry Heyrovské,

pastel na plátně, 66 x 58,5 cm,

vyvolávací cena: 35 000 Kč (+ 21% provize),

Adolf Loos Apartment and Gallery 27. 11.2021

 

Jiránkova Návštěva tak přispívá nejen ke genezi jeho stěžejního obrazu Sprchy v pražském Sokole (dnes Národní galerie v Praze) – na zadní straně plátna se zachovala olejová studie tří mužských aktů ze známé kompozice – ale i k představě o budování podpůrné sociální sítě mezi výtvarníky a jejich rodinami. Zajímavý Trojportrét nacenili u Adolf Loos Apartment and Gallery na více než 944 tisíc korun včetně provize a již v případě dvou příhozů vyrovná prozatímní autorské maximum (968 tisíc korun za Náměstí v Týnci nad Labem).

Dobový kontext socio-kulturního milieu ještě dokresluje na téže aukci nabízený portrét již vdané Kláry Heyrovské-Hofbauerové od manžela Arnošta, ze sbírky Bohuslava Duška, startující na necelých 43 tisících korunách.