Veletrh Paper Positions Berlin 2025 se konal v hale bývalé letiště Tempelhof.

Trend rostoucího zájmu o práce na papíře sleduje i mezinárodní trh, což potvrzuje stále silnější profil veletrhu Paper Positions Berlin – specializované přehlídky, která papír staví do středu sběratelské a galerijní pozornosti. V letošním, devátém ročníku se představilo 65 galerií z 18 zemí a veletrh se vůbec poprvé uskutečnil ve velkolepé hlavní hale ikonického letiště Tempelhof, která svým muzeálním charakterem podtrhla výjimečnost prezentovaných děl.

Češi v Berlíně

Součástí přehlídky byla i pražská galerie Kvalitář, která reprezentovala Českou republiku šesticí umělců: Adam Kašpar, Jan Poupě, Zdeněk Trs, Jiří Matějů, Michaela Vélová Maupicová a Vladimír Véla. Díla vystavená galerií se pohybovala v cenovém rozpětí od 700 do 6 400 eur a dokázala tak oslovit jak nové sběratele, tak zkušenější publikum. Výrazný zájem návštěvníků vzbudila kniha Urpflanze výtvarníka Adama Kašpara, která byla k dispozici v limitované edici. 

České umělce na veletrh přivezla galerie Kvalitář.

„V českém prostředí jsou práce na papíře stále vnímány jako něco podřadného – jak ze strany sběratelů, tak často i samotných umělců. Právě proto jsme se rozhodli zúčastnit veletrhu Paper Positions Berlin, který je zaměřen výhradně na tento formát. Naší ambicí bylo nejen upozornit na kvalitu tohoto média, ale také představit generační průřez českou malbou v její plnohodnotné podobě,“ říká Jan Dotřel, umělecký ředitel galerie Kvalitář.

Současní autoři dokáží médium papíru využít k plnohodnotnému výrazu – jak formálně, tak konceptuálně. To je důležité i z investičního pohledu. Práce na papíře jsou často jedinečné, intimní a současně cenově dostupnější než olejomalby či instalace, což z nich činí atraktivní vstupní bod pro nové sběratele, ale i strategii diverzifikace pro zkušené investory.

K vidění byla i limitovaná edice knihy Adama Kašpara Urpflanze.

Polský triumf

Papír jako médium znovu objevuje i mladší publikum. Potvrdil to i zájem návštěvníků o letošní Paper Positions Berlin. Ti oceňovali nejen rozmanitost technik od tužky a uhlu přes koláže až po papírové sochy, ale i dostupnost formátu a možnost budovat osobní vztah k jednotlivým dílům. O významu veletrhu svědčí také rozmanitost zastoupených umělců – 208 autorů z 36 zemí.

Výrazným momentem letošního ročníku bylo udělení ocenění LEUE & NILL Award za nejlepší galerijní prezentaci, které získala Molski Gallery z Poznaně. Zaujala odbornou porotu citlivě vystavěnou prezentací děl polské umělkyně Zuzy Dolega, jejíž práce na papíře vyzařují syrovou emocionalitu a expresivní gesto.

Odbornou porotu zaujala díla polské umělkyně Zuzy Dolega, kterou do Berlína přivezla její galeire Molski Gallery. (Foto: Molski Gallery)

Dolega se ve své tvorbě pohybuje na pomezí figury a abstrakce, přičemž její kresby a malby na papíře často evokují existenciální napětí a zranitelnost lidského těla. Typickým znakem jejího výrazu je uvolněná linka, spontánní tah štětce a důraz na fyzickou přítomnost média – právě tento nekompromisní přístup zaujal nejen porotu, ale i návštěvníky veletrhu.
Její práce, ač relativně komorního formátu, dosahují cen v rozmezí 1 500 až 6 000 eur, přičemž u sběratelů vzbuzují stále rostoucí zájem.

Papíry na aukcích

Podle statistik Artplus.cz se dnes na aukcích umění za kvalitní kresby nebo pastely platí v řádech stovek tisíc až jednotek milionů korun, přičemž práce zavedených autorů běžně překonávají sedmimístné částky. Například pastel Kompozice od Václava Boštíka byl v roce 2024 vydražen za 960 000 Kč, a práce Karla Malicha dosáhly hranice 670 000 Kč.

Významně posílila také pozice grafiky a fotografií – limitované tisky Františka Kupky nebo Jindřicha Štyrského atakují milionové sumy, zatímco díla dříve opomíjených autorů jako František Kobliha či Bohumil Němec zaznamenávají několikanásobné cenové nárůsty oproti odhadům.

Kvaš Josefa Lady – Hastrman z roku 1943 byl loni vydražen za 10,2 milionu korun, čímž se stal čtvrtým nejdražším dílem na papíře v historii českých aukcí. Podobně i pastel Jaro od Jana Zrzavého dosáhl ceny 5,46 milionu korun, zatímco Kupkův akvarel Impromptu překonal hranici 5 milionů. Ceny, které ještě před několika lety bývaly výhradní doménou malby, se dnes běžně vztahují i na médium papíru.