Emil Filla: Zátiší / 1924
olej na plátně / 100 x 75 cm
cena: 8 398 000 Kč

 

Dosažená cena, nejvyšší za Fillovo dílo za posledních dvanáct měsíců, je o to zajímavější, že obraz se na trh vrátil po velice krátké době. Loni v červnu byl v Londýně vydražen včetně aukční provize a dalších poplatků za 4,6 milionu korun. Dohromady aukce 1. Art Consulting vynesla 44,7 milionu korun, přičemž nového majitele našly téměř tři čtvrtiny ze 192 dražených obrazů, soch a prací na papíře.

Za více než milion korun bylo vedle Fillova Zátiší draženo ještě deset dalších děl, stotisícovou hranici překonalo 38 položek. Jedním z nejvýraznějších úspěchů je cena 3,97 milionu korun za Linii 212 od Zdeňka Sýkory. Dosavadní rekord za Sýkorův liniový obraz byl o 180 tisíc nižší a cena obrazu, který Sýkora namaloval v roce 2002, v průběhu aukce vzrostla o rovný milion korun. S výrazným nárůstem za konečných 1,85 milionu korun se prodal také prostorový obraz Strom z roku 1975 od Karla Malicha.

Zdeněk Sýkora: Linie 212 / 2002
akryl na plátně / 110 x 110 cm
cena: 3 973 000 Kč

 

Teprve podruhé byl za více než milion korun vydražen obraz od Josefa Vyleťala, poprvé a naposled se tak stalo před více než šesti lety. Rozměrný olej Podivné zvěstování z roku 1974 se dostal ze 780 tisíc na téměř 1,44 milionu korun. Celkem bylo draženo deset Vyleťalových obrazů, bez kupce zůstal jen jeden z nich. Ceny se však u zbývajících děl pohybovaly od 30 do 100 tisíc korun. Vrcholný surrealistický obraz Iluze iluze od Václava Tikala, který jsme představovali v minulém čísle, se prodal za vyvolávací cenu 1,44 milionu korun.

Dalšími milionovými obrazy byly zátiší od Emila Filly z roku 1933 (3,32 milionu), Závodiště od Kamila Lhotáka z roku 1942 (1,85 milionu), abstraktní Krajina od Josefa Šímy ze začátku 60. let (1,44 milionu), Krajina s obrácením sv. Pavla od Jana Jakuba Hartmanna (1,14 milionu), Zimní krajina v Normandii od Václava Radimského (1,08 milionu) a Zátiší s obrazem od Václava Špály (1,02 milionu korun).

Vincenc Beneš: Statek / 1915
olej na plátně / 75 x 53 cm
cena: 960 000 Kč

Těsně pod milion korun byla v nových autorských rekordech dražena díla Vincence Beneše a Stanislava Kolíbala. V Benešově případě se o rekord postaral působivý kubizují obraz Statek z roku 1915, který se prodal za vyvolávací cenu 960 tisíc korun. Nový Kolíbalův aukční rekord má hodnotu 900 tisíc korun. Dražba bronzové krychle Co bylo dříve hranou, důležitého Kolíbalova díla z roku 1968, přitom začínala na 348 tisících korun. K vysoké ceně jistě přispěla i skvělá provenience sochy, která původně patřila někdejšímu řediteli Guggenheimova muzea Thomasi Messerovi. Do Česka se socha vrátila po více než čtyřiceti letech koncem loňského roku poté, co byla v listopadu zakoupena v aukci newyorského aukčního domu Doyle. Zde se prodala v přepočtu za 410 tisíc korun, téměř trojnásobek předaukčního odhadu.

Novými autorskými rekordy jsou rovněž ceny za obrazy Zbyška Siona a Bedřicha Dlouhého a částka 504 tisíc korun za ženský portrét od Františka Drtikola. V posledně jmenovaném případě jde současně o historicky nejvyšší cenu za fotografii dosaženou v české aukci. Nový Sionův rekord za obraz Pád z roku 1968 má hodnotu 432 tisíc korun. Dlouhého obraz Aréna z roku 1977 pak našel nového majitele za 372 tisíc korun, více než dvojnásobek minimálního podání. Z dalších výrazný prodejů lze jmenovat kynetický objekt Reliéf s kyvadlem od Vladimíra Janouška (660 tisíc) a obrazy Postava od Josefa Istlera (312 tisíc), Jana T od Jiřího Balcara (312 tisíc) nebo Klobouk malíře od Jana Merty (300 tisíc korun).

Zbyšek Sion: Pád / 1968
olej na sololitu / 89 x 62 cm
cena: 432 000 Kč

Z dražších položek zůstal nevydražen pouze rozměrný Bar od Karla Černého, který byl nabízen za 4,15 milionu korun. Týden před aukcí však policie zabavila konvolut 131 kolorovaných kreseb Káji Saudka, kompletní komiks Muriel a andělé, který měl být vyvoláván za necelých 7 milionů korun. Důvodem policejního zásahu bylo podezření, že komiks byl autorovi ukraden, které u příležitosti zahájení Saudkovy výstavy v Olomouci vyslovil v České televizi její kurátor. Jakkoli znějí vysvětlení Saudkovy rodiny o tom, za jakých okolností umělec o své kresby na konci 60. let přišel a proč věc nehlásil tehdejší Veřejné bezpečnosti, přesvědčivě, bude krádež po pětačtyřiceti letech velice těžké prokázat. Navíc v situaci, kdy Kája Saudek leží již osmým rokem v kómatu. Je rovněž otázkou, zda může být dílo zabaveno současnému vlastníkovi, který jistě bude trvat na tom, že je koupil v dobré víře.