Významný cenový nárůst zaznamenala především velkoformátová malba Dalibora Chatrného Palce, která se zároveň stala i nejdražším dílem aukce. Plátno z poloviny 70. let je jedním z mála, ve kterých autor zpracoval témata odpovídající mezinárodnímu konceptuálnímu hnutí. Do té doby je vtiskoval do sérií kreseb (projektů), které v lineární podobě obměňovaly nejrůznější prostorové situace a vztahy. 

Dalibor Chatrný: Palce, 1974,
kombinovaná technika na plátně, 149 × 99 cm, 
Aukční dům Sýpka 16. 6. 2024,
cena: 1 291 500 Kč

V případě nabízené práce jde o průnik dvou architektonických prostorů doplněných zvětšeným otiskem vlastního palce (ve své tvorbě ho autor používá v různých obdobích opakovaně), který do kompozice vstupuje jako cizorodý a znejišťující prvek představující odlišnou realitu od té znázorněné. Tím autor nechává prolnout dva rozdílné světy, prostor a plochý otisk. Ve stejném období první poloviny 70. let vzniklo takových maleb několik, na trh se jich dostaly jen jednotky, přičemž aktuální malba patří mezi ty nejrozměrnější, které se kdy na trhu objevily.

V souladu s autorovými aukčními výsledky dražebník malbu nacenil na 554 tisíc korun včetně aukční provize. U té však zdaleka nezůstalo. Dva zájemci mimo sál se o obraz přetahovali až do sumy 1,29 milionu korun. Milionovou hranici Chatrného práce překonala podruhé. Poprvé tomu bylo teprve před necelými dvěma měsíci na aukci Etcetery, kde nový majitel vydal 1,31 milionu korun (díky vyšší provizi aukční síně, kladívková cena byla stejná) za o pár let starší plexisklový objekt Magnetické skříně. Podobně jako u Palců zde byl použit znejišťující prvek, avšak v podobě magnetu, který navozuje labilitu celého objektu. 

Václav Brožík: Jean de Montfort (kopie podle A. van Dycka), 1879,
olej na plátně, 111 × 85 cm,
Aukční dům Sýpka 16. 6. 2024,
cena: 479 700 Kč

Historie limitů a příhozů byla bohatá i u druhého nejdražšího díla aukce, Brožíkovy kopie obrazu Anthonise van Dycka, která vystoupala z 98 až na 480 tisíc korun. Malba chovaná ve florentských Uffiziích v polopostavě ztvárňuje podobu šlechtice Jeana de Montfort. Brožík měl možnost se s holandskou a vlámskou malbou, kterou obdivoval, seznámit osobně na konci 70. let 19. století, kdy do Nizozemí podnikl studijní cestu. Zaujala ho především malba 17. století, jmenovitě Frans Hals. Kopírování portrétů mu poskytovalo příležitost k drobnopisnému zobrazování bohatého dobového šlechtického ošacení. 

Pro Bohuslava Reynka neobvyklý, výrazně šířkový formát, měla suchá jehla kombinovaná s monotypem (ta je zase autorovým poznávacím znamením) Klanění pastýřů. I tento list se dočkal významného nárůstu minimálního podání. Již před aukcí byla katalogová vyvolávací cena necelých 52 tisíc korun navýšena limity na více než dvojnásobek. Kladívko se následně zastavilo až na cenovce 283 tisíc korun.

Bohuslav Reynek: Klanění pastýřů, 1950,
suchá jehla s monotypem na papíře, 9 × 22 cm,
Aukční dům Sýpka 16. 6. 2024,
cena: 282 900 Kč

Na aukci dále bodovaly práce Zdeňka Sýkory, Jiřího Johna nebo předčasně zesnulého Víta Soukupa (1971-2007).