O loňské staré mistry se postaraly Londýn a Paříž
14. ledna 2026
Text Skřivánek Jan | Datum 05.08.2020
Společnost Sothebyʼs minulý týden v Londýně nabídla jednu z kreseb Václava Hollara pořízených během jeho týdenní návštěvy Prahy v létě roku 1636. Perokresba pohlednicového formátu, u které aukční síň očekávala cenu minimálně 1 milion korun, zůstala nevydražena.

Václav Hollar: Pohled na Hradčany a Jelení příkop, 1636,
perokresba hnědým inkoustem na papíře, 9,7 x 15,3 cm,
odhad: 30 000-40 000 GBP, Sothebyʼs 29. 7. 2020
Kresba zachycuje Pražský hrad a Malou Stranu zhruba z míst, kde se dnes nachází lávka pro pěší spojující Letenské a Chotkovy sady. Kresba musela vzniknout někdy mezi 6. a 13. červencem roku 1636, kdy Václav Hollar navštívil Prahu spolu s poselstvem hraběte z Arundelu, které mělo jednat s císařem Ferdinandem II. o vypořádání majetkových nároků sestry anglického krále Karla I. Alžběty, vdovy po Fridrichu Falckém. Poselstvo císaře v Praze nezastihlo, a tak za ním po týdnu putovalo do Řezna.
Alena Volrábová v soupisovém katalogu Hollarových kreseb reprodukuje pět pohledů na Prahu vztahujících se k této cestě. Nejznámějším z nich je víc než půlmetrové panorama ve sbírce pražské Národní galerie, které umělec později použil jako předlohu pro grafický list. Kresba nabízená v Londýně je v katalogu zmiňovaná jako nedostupná pod názvem Pohled na Hradčany a Jelení příkop (číslo A.III/3).

Václav Hollar: Velký pohled na Prahu ze svahu Petřína (detail), 1636,
lavírovaná perokresba na papíře, 12,1 x 56 cm, Národní galerie v Praze
Kresba, stejně jako zmiňované panorama a jedna z přípravných kreseb k němu či k související grafice původně patřily do sbírky pražského sběratele Franze Sprinzelse, který v roce 1938 ve Vídni vydal první katalog Hollarových kreseb. V témže roce zmiňované tři kresby publikoval také v nedělní příloze Prager Presse. Zde mimo jiné uvádí, že obě menší kresby pocházejí z alba, které sestavil Hollarův žák Francis Place a které bylo v roce 1935 vydraženo v Londýně.
O představované kresbě zde píše: "Třetí velice půvabné vyobrazení Jeleního příkopu pochází ze stejného zdroje a je obzvláště elegantně nakresleno. Vzhledem k tomu, že Václav Hollar je právem ceněn za topografickou přesnost a úspornost svých kreseb, jsou objevy mistrových pražských pohledů nejen uměleckým, ale i kulturně-historickým ziskem."

Die Welt am Sonntag, 15. 2. 1938
Franz Sprinzels před druhou světovou válkou emigroval do Velké Británie, kde si změnil jméno na Francis Springell. V roce 1963 vydal třísetstránkovou monografii o hraběti z Arundelu a jeho diplomatické cestě. Zemřel v roce 1974, o dvanáct let později byla jeho sbírka kreseb starých mistrů rozprodána v aukci Sothebyʼs. Zde ji koupil jiný rodák z Prahy, rakouský bankéř Albin Schram, kterého wikipedie uvádí jako jednoho z vůbec největších sběratelů dopisů s podpisy slavných osobností. Schram zemřel před patnácti lety ve Švýcarsku, kresbu do aukce nyní nabídli jeho dědicové.
O autentičnosti kresby Alena Volrábová nepochybuje, cenový odhad 30 tisíc až 40 tisíc liber byl ale podle ní vzhledem k drobnému formátu přehnaný. Očekávaná cena včetně provize odpovídá částce 1,1 milionu až 1,5 milionu korun. Dosavadní aukční rekord za Hollarovu kresbu drží s cenou 75 tisíc liber Pohled na katedrálu sv. Pavla v Londýně, který v roce 2010 na aukci stejné aukční síně zakoupilo Metropolitní muzeum v New Yorku. Zrovna tuto práci nicméně Volrábová ve svém soupisové katalogu z Hollarova oeuvru vyřadila (více zde). Ačkoliv její kniha vyšla v roce 2017 i anglicky, aukční katalog Sothebyʼs její práci překvapivě zcela ignoruje.
Podle Volrábové jde o dílo, které by pro Národní galerii bylo zajímavé, nevěří však, že by na něj byla galerie v letošním roce schopna získat potřebné prostředky. Mimo jiné proto, že letos v lednu již privátně koupila jinou Hollarovu kresbu, jeden z jeho pozdních pohledů na pevnost Tanger v severní Africe z roku 1669.
Nejdražší zahraniční prodeje v kategorii starého umění za rok 2025
Uplynulá sezóna přinesla řadu zajímavých prodejů staromistrovských děl, které zůstavily nové autorské, žánrové nebo technické rekordy. Vítězství v žebříčku si zajistil italský vedutista Canaletto s nevídanými téměř 32 miliony liber, do nejdražší pěti...
14. ledna 2026TOP 10 světových aukcí za rok 2025
Světovému aukčnímu trhu se loni v nejvyšších cenových patrech opravdu dařilo. Padla hranice 200 milionů dolarů za jeden obraz a dalších pět děl se prodalo za více než 50 milionů. Pomyslné stupně vítězů opanoval Gustav Klimt v součtu za 391 milionů, p...
12. ledna 2026Přehled nejdražších českých autorů na světových aukcích v roce 2025
Za díla deseti nejdražších českých autorů dražitelé na zahraničních aukcích loni utratili přes 600 milionů korun. I když identita kupců není známá, lze předpokládat, že ve většině případů šlo o české sběratele.
8. ledna 202614. ledna 2026
12. ledna 2026
8. ledna 2026
6. února 2023
14. prosince 2019
12. října 2017
26. ledna 2026
8. ledna 2026
28. července 2025